Zabývá se návratem zvířat, které kdysi dávno u nás potkával a lovil pračlověk. Na počátku projektu stáli i jihočeští vědci.

Vědci i studenti

„Rezervace velkých kopytníků v Milovicích, která získala první místo, má silnou jihočeskou stopu,“ zdůrazňuje Dalibor Dostál, bývalý šéfredaktor celostátního Deníku a současný ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s jihočeskými vědci založila rezervaci v někdejším vojenském prostoru. Cenu převzal z rukou generální ředitelky skupiny E.ON v České republice Claudie Viohl. Projekt získal i druhou Cenu sympatie, když první obdržel v červnu na Ekofilmu v Českých Budějovicích. „Od začátku vzniká projekt ve spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích a Jihočeské univerzity. Nebýt ní, nikdy by nevznikl a nezaznamenal takové úspěchy,“ přiznává Dalibor Dostál, který děkuje za nasazení i patronce projektu, herečce Jitce Čvančarové. Milovickou rezervaci v rámci dobrovolnického programu podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.

close Dalibor Dostal a Jitka Čvančarová převzali ekologického Oskara. info Zdroj: Běla Dostálová zoom_in Dalibor Dostal a Jitka Čvančarová převzali ekologického Oskara.

U zrodu projektu stál také Miloslav Jirků z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích, který je odborným koordinátorem programu přirozené pastvy velkých kopytníků. „V počátcích jsme jako jediná vědecká instituce poskytli vědeckou a morální záštitu programu návratu velkých kopytníků do české přírody,“ říká vědec. „Rychle se ukázalo, že do té doby u nás nevídaná metoda péče o krajinu pomocí tzv. přirozené pastvy divokých velkých kopytníků funguje lépe než dosavadní postupy založené na technických zásazích jako kosení a pastva domácích zvířat. Přelomové bylo zjištění, že přirozená pastva je unikátní kombinací všeho, co od moderní udržitelné péče o krajinu jako společnost potřebujeme.“

Velmoc velkých kopytníků

Vědec zdůrazňuje, že jde o přírodě nejbližší způsob aktivní péče o krajinu a podpory biodiverzity, realizovatelnou i v hustě osídlené středoevropské krajině. Je efektivní na větších plochách, finančně, energeticky a personálně je výhodnější a udržitelnější, a navíc generuje řadu přidaných hodnot, z nichž nejdůležitější je obnova a podpora ekosystémových služeb krajiny, dále zvýšení populace ohroženého a chráněného zubra evropského, zvýšení turistické atraktivity lokalit, osvěta veřejnosti v oblasti fungování a ochrany přírody nebo vytváření stále vzácnějších klidových zón v krajině.

Víte, že…
… divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři přetvořili původně degradované území bývalého vojenského prostoru Milovice na biologicky pestrou oblast? Namísto dříve dominantních tří druhů agresivních trav nyní území kvete na ploše stovek hektarů a vědci zde napočítali přes 111 druhů květin. Počty nejvzácnější z nich, hořce křížatého, se díky velkým kopytníkům výrazně zvýšily, množství mladých rostlinek vzrostlo o 5553 %. Počty vzácných motýlů modrásků hořcových se zvýšily o 1700 %. Rezervace je prvním místem na světě, kde společně žijí všechny tři klíčové druhy velkých kopytníků Evropy, loni se zároveň stala jediným místem na světě, kde vědci zjistili výskyt vzácné perloočky hrotnatky neočekávané.

„Přirozená pastva je modelem vědecky podložené, efektivní a celospolečensky výhodné strategie péče o krajinu, umožňující její environmentálně a finančně dlouhodobě udržitelné využívání, což budí pozornost řady tuzemských i zahraničních vědeckých pracovišť, která zde realizují výzkumné projekty. Česká republika se stává velmocí ve výzkumu vlivu velkých kopytníků na přírodu,“ vysvětluje vědec, který přiznává, že v časech těžkých začátků v takový vývoj ani netroufali doufat. „Za necelých devět let se u nás od roku 2015 pastevní rezervace z 15 koní na jedné čtyřicetihektarové lokalitě v Milovicích rozrostly na 282 zvířat na 756 hektarech sedmnácti lokalit v 15 pastevních rezervacích. Doufejme, že se přirozená pastva dostane tam, kde může nejvíce pomoci čili do plánů péče o chráněná území, revitalizačních plánů území narušených těžbou uhlí, agrolesnických programů, evropských programů na obnovu přírody či kompenzačních opatření na zemědělské půdě, která je u nás obecně ve špatném stavu,“ dodává Miloslav Jirků.

Jihočeská trojice

Odborná porota projekt vybrala mezi šest finalistů ze 167 projektů. „Už to byl pro nás velký úspěch a děkujeme za podporu veřejnosti,“ pokračuje Dalibor Dostál a zdůrazňuje, že kromě hlasujících z celé ČR si speciální poděkování zaslouží lidé z Českých Budějovic, kteří na červnovém Ekofestivalu přidělili projektu Cenu sympatie. Významná cena nyní pomůže propagovat přirozenou pastvu býložravců. „Velcí kopytníci přinášejí do české ochrany přírody klíčovou systémovou změnu, řešení je přírodě blízké a finančně efektivní. Nyní ho využívá 15 rezervací od Aše po Znojmo. Potenciál je výrazně větší, máme asi 150 lokalit, kde by dle certifikované metodiky ministerstva životního prostředí mohli velcí kopytníci pomáhat,“ říká Dalibor Dostál s tím, že jižní Čechy patří ke špičce v rámci republiky. Vznikly zde už tři rezervace velkých kopytníků, což je s Plzeňským krajem nejvíce v republice. Jedná se o Lipno nad Vltavou, meandry řeky Lužnice a Novohradské hory.

close Miloslav Jirků stojí u zrodu projektu rezervací velkých kopytníků. info Zdroj: Jana Plavec, Akademie věd ČR zoom_in Miloslav Jirků stojí u zrodu projektu rezervací velkých kopytníků.

S prvním místem v soutěži je spojená finanční odměna půl milionu korun. „Čeká nás generální rekonstrukce nejstaršího napajedla v rezervaci za více než šest set tisíc korun, a díky získané odměně pokryjeme většinu nákladů,“ dodal spokojeně Dalibor Dostál s tím, že na podporu projektů návratu velkých kopytníků může veřejnost přispět prostřednictvím portálu pomahamekrajine.cz.

Ochranářskou společnost Česká krajina, www.ceska-krajina.cz, založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru, za což obdržel např. v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Za projekt návratu velkých kopytníků obdržel v roce 2019 prestižní Cenu Josefa Vavrouška.