Stavbou přivaděče z temelínské elektrárny, jež skončí na podzim příštího roku, ušetří budějovická teplárna v dalších desetiletích ročně na 80 tisíc tun hnědého uhlí. Tím sníží i množství produkovaných emisí a odpadů. Zbylé dvě třetiny spotřeby tepla však bude muset i dál zajišťovat výrobou ve svých zdrojích. Ty současně poslouží jako záloha při případném výpadku dodávky z Temelína.

Otevírá se tak prostor k využití lokálních paliv, která se řadí mezi obnovitelné zdroje. S modernizací jednoho z uhelných kotlů tak firma prověřuje možnost energeticky využít dřevní štěpku či komunální odpad. Od ledna 2024 má skončit jeho ukládání na skládky v dnešní podobě a jihočeské obce tak přemýšlejí, kam s ním. I když chystaná novela zákona může tento termín oddálit o šest let, před koncepčním řešením obce ani další jeho původci neutečou. Od roku 2025 mají začít významně růst i poplatky za jeho skládkování.

Česká republika řeší to, co už mají v 18 zemích EU vyřešené. V nich je skládkování komunálního odpadu významně omezeno či zcela zakázáno. Vyprodukovaný odpad se třídí, recykluje a zbytek se používá alespoň jako energetická surovina k výrobě tepla a elektřiny. U nás se ale stále téměř polovina ze zhruba 5,7 milionu tun komunálního odpadu „zakope“ pod zem.

Česko zaostává

Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice, říká: „V Evropě existují stovky moderních zařízení na energetické využívání odpadů, pro které se vžila zkratka ZEVO. Díky špičkovým technologiím své okolí nijak nezatěžují a stojí i v centrech významných metropolí, kde jsou přirozenou součástí jejich života a také častým cílem exkurzí.“

V Česku však zatím fungují pouze čtyři. I jižní Čechy stojí před rozhodnutím, jakou cestou se dají. Kolik za jednotlivé varianty likvidace komunálního odpadu zaplatí a jak ekologické budou. Zda to bude po svém řešit každé okresní město, nebo se nastaví efektivnější regionální systém.

Městská teplárna jde s dobou

Předseda představenstva českobudějovické teplárny Václav Král uvedl: „Pružně reagujeme na společenský vývoj a systematicky připravujeme scénáře, jak ještě víc přispět k ochraně klimatu a k co nejefektivněji využít náš systém centrálního zásobování teplem či chladem.“

Zamýšlené změny jsou součástí schválené dlouhodobé Strategie 2040. Její aktualizaci v červnu uložila valná hromada českobudějovické teplárny, tedy rada města, které je jejím jediným akcionářem.

Naplňování strategického dokumentu nelze v ulicích krajského města přehlédnout. Horkovodní síť se prodlužuje do dalších částí, úpravou turbíny se zvýší kogenerační výroba elektřiny, tedy kombinovaná výroba elektrické energie a tepla. Tím se zlepší účinnost využití paliv.

Kvůli stavbě horkovodu temelínské elektrárny, který do své sítě teplárna napojí od topné sezony 2020/21, se upravuje centrální předávací stanice a navazující horkovodní sítě. Počátkem prázdnin se tak dělo na sídlišti Vltava, příští týden 8. srpna je na řadě Pražské předměstí. To s sebou nese odstávky teplé vody, protože části horkovodu se v dané lokalitě musí vypustit. Provizorní propojení umožní, aby bylo možné příští rok vybudovat definitivní předávací místo, aniž by se narušila spolehlivost dodávek tepla a teplé vody.

Jak s ním naložit

Evropská legislativa ukládá 65 % odpadu recyklovat, 25 % spalovat a až nevyužitelný zbytek ukládat na skládky. Podle toho má být nastaven i český plán odpadového hospodářství. V Česku se zatím energeticky využívá pouze 13 % odpadů a kapacity těchto zařízení jsou již naplněny.