„Národní park je vývěsním štítem ochrany přírody v Bavorsku. Je příkladem krásy krainy, velkého přírodního bohatství a vysokého standardu životního prostředí v zemi,“ řekl bavorský ministr životního prostředí Marcel Huber.

Deník PNP připomíná, že zmíněné ocenění Rady Evropy nese nejstarší národní park Německa už čtvrt století. „V duchu filozofie národního parku ‚nechat přírodu přírodě‘ se podle Hubera rozvíjí fascinující, divoká lesní krajina,“ uvádí list. Bohatství parku představuje kolem 3600 druhů zvířat, 800 druhů roszlin a 1350 druhů hub, z nichž některé jako ohňovec pouzarův nebo outkovka citronová, obě typické pralesní houby, rostou v Německu jen tady. Ročně navštěvuje park na milion lidí. Kromě bavorského parku nese ocenění Rady Evropy v Německu jen Národní park Berchtesgaden.

Stříleli po Čechovi

Až třemi varovnými výstřely po několikakilometrovém pronásledování zastavila rakouská policie ve středu dopoledne v Kleinmünchenu 31letého českého řidiče transportéru se švýcarskou značkou. Mladík zkoušel hlídku setřást, ale zajel do slepé uličky a byl zadržen. Ukázalo se, že auto bylo ukradeno ve Švýcarsku.

Důchod až od šedesáti?

Rakušané dnes odcházejí do důchodu průměrně v 58 letech. Pro srovnání, třeba v Mexiku je to 72,2 (ženy 69,5) roku, v Japonsku 68,7/67,2, v USA 65,5/64,8, v Dánsku 64,4/61,9), v Německu 61,8/60,5, na druhé straně v Luc embursku 57,3/58 let. Průměr v zemích OECD je u mužů 63,9 roku, u žen 62,5 roku, uvádí deník OÖN. „V roce 1970 odcházeli lidé do penze v 63 letech, ale mohli jí užívat v průměru pouze sedm let, protože očekávaná délka života byla jen 70 roků,“ píše list. „Dnes je to 81 let. Jesliže dnes občané začínají pracovat až v jedenadvaceti letech a důchodu mohou využívat ne sedm, ale třiadvacet let, nastává zcela jiný poměr produktivního a neproduktivního věku – 37:44, zatím co v roce 1970 to bylo 46:24.“

Podle propočtu expertů by při posunutí důchodové hranice o jeden rok stát uspořil při 60 500 důchodech 704,5 milionu eur (počítáno s hrubou průměrnou penzí 1213 eur) a získal by na sociálních odvodech 824,6 milionu. Celkem by tedy takové posunutí odchodu do důchodu vyneslo státní kase jednu až 1,5 miliardy eur, uvádějí OÖN. Při posunutí skutečného penzionování z 58 na 60 let by přínos představoval 1,8 až tři miliardy eur ročně.

K prodloužení by lidé mohli být motivováni například zkrácením pracovní doby i příjmu o 20 procent, přičemž z veřejných rozpočtů by jejich příjem byl dorovnán na 90 procent dosavadní čisté mzdy. Na druhé straně by se srážky z předčasného důchodu zvýšily na deset procent. I tak by stát ušetřil 861 milionů, tvrdí experti.

Dražší televize

Podle generálního ředitele Rakouské televize Alexandera Wrabetze by se poplatky ORF měly od poloviny příštího roku zvýšit o sedm procent.
V Horních Rakousích platí nyní domácnosti 18,61 eura měsíčně, po zvýšení by to mělo být 19,91 eura. „Poslední zdražení veřejnoprávní služby bylo v červnu 2008, kdy se o 9,4 procenta zvýšily rozhlasové poplatky,“ připomíná deník OÖN. Sedm procent, o které ORF usiluje, nejsou podle Wrabetze ani polovinou toho, co by zákon umožňoval.

Korek mizí z hrdel

Z asi 1,5 miliardy lahví vína vyrobených ročně v Německu je už jen asi třetina uzavírána klasickými korkovými zátkami, napsal deník PNP. Místo nich dobývá trh šroubový či korunkový uzávěr nebo umělohmotné zátky. Šroubový uzávěr má asi třetina produkce. Podle Stephana Schmidta z franckého svazu vinařů umožňuje tento způsob snadnější otevírání láhví a mladá vína pod ním zůstávají déle čerstvá.

„Podle vinařského institutu v Mohuči dnes velké obchodní řetězce producentům dokonce alternativní způsoby uzavírání lahví předepisují,“ píše PNP. „Důvodem je mimořádně nemilá pachuť zatuchliny, kterou mohou vyvolat poškozené korky. Způsobují ji mikroorganismy, které mohou vniknout při skladování do pórů uzávěru. Obzvlášť problematické je to u jemných německých druhů bílých vín. Podle odhadů je takto ‚nakaženo‘ asi pět procent lahví,“ uzavírá pasovský list.