Jemu, ale i dalším farmářům na Českobudějovicku nebo Prachaticku teď Mlékárna Klatovy vypověděla smlouvu o dodávkách syrového kravského mléka. Ještě do konce března běží výpovědní lhůta. Konec odbytu mléka ale znamená pro mnohé zemědělce i hrozbu úplného konce hospodaření, protože jiný odběratel se bude hledat těžko.

„Je to 24 let života. Teď to všechno vezmu a zahodím, jako zmačkaný papír," posteskl si Petr Fencl 
z Dubičného.

Pro zemědělce byla výpověď bleskem z čistého nebe. „Mlékárně jsme denně dodávali 150 litrů mléka. Měli jsme uzavřenou smlouvu na rok. Čekali jsme, že teď dostaneme smlouvu na pět let, ale místo toho mi přivezli výpověď," krčil rameny Martin Pouzar.

Podle ředitelky Okresní agrární komory (OAK) České Budějovice Hany Šťastné je situace vážná. „Pokud nenajdou provozovatelé rodinných farem urychleně alternativní odbyt, budou od dubna nuceni nakládat s mlékem jako s odpadem a chovy mléčných krav s devastačními následky pro celé rodiny likvidovat," upozornila Hana Šťastná.

OAK proto žádá ministerstvo zemědělství o podporu. Například o kompenzaci vícenákladů té mlékárně, která by farmářům alespoň na čas zajistila odbyt syrového mléka.

Vláda farmářům ve svém programovém prohlášení přislíbila podporu tradiční živočišné výroby. I proto řada zemědělců z Českobudějovicka i dalších částí jižních Čech investovala do nových strojů nebo technologií či do nákupu zvířat.

Teď ale mají soukromí zemědělci strach o svoji budoucnost, když mlékárna Klatovy přestane vykupovat mléko. „Naše společnost od 1.dubna letošního roku neprodloužila smlouvy na dodávky mléka s několika prvovýrobci z lokality Českobudějovicka a Prachaticka. Důvodem tohoto rozhodnutí je jednoznačně velká vzdálenost spojená s vysokými dopravními náklady, které jsou z této lokality několikanásobně vyšší, než náklady spojené se svozem mléka od prvovýrobců v blízkosti Mlékárny Klatovy," potvrdil předseda představenstva mlékárny Michal Brada.

„Všichni tito dodavatelé byli s předstihem informováni," dodává Michal Brada. Zemědělce upozornila mlékárna s dvouměsíčním předstihem, jak vyžaduje smlouva. „Zároveň je třeba uvést, že souhrnná výše těchto dodávek představuje něco málo přes jedno procento zpracovávaného objemu mléka v našich kapacitách. Dlouhodobě usilujeme o korektní vztahy se všemi našimi dodavateli, které ale musí být postaveny na ekonomických základech," vysvětlil krok mlékárny Michal Brada.

V současné době vzhledem 
k cenové krizi způsobené ruským embargem i blížícímu se konci tzv. kvótového systému je pro malé producenty mléka téměř nemožné najít odběratele. „Mlékařské a hospodářské družstvo JIH nepřijímá nové členy. Navíc individuální dodávky mléka do nejbližších mlékáren není možné bez kompenzací dojednat, a to vzhledem k momentálním přebytkům mléka na trhu a s ohledem na náklady spojené se svozem mléka," upozornila ředitelka Okresní agrární komory (OAK) České Budějovice Hana Šťastná.

Doplnila, že kompenzace by měl zemědělcům poskytnout stát. „Jestliže je podpora živočišné výroby zahrnuta v programovém prohlášení vlády, teď by mohl stát ukázat, že to se zmíněnou podporou myslí opravdu vážně," řekla Hana Šťastná.

Podle Hynka Jordána, ředitele odboru komunikace Ministerstva zemědělství (MZ), je stabilita produkce živočišných komodit, hlavně sektoru mléka, pro MZ jedním z hlavních cílů, k němuž ministerstvo směřuje peníze formou různých podpor a dotací. Nicméně smlouvy o dodávkách syrového kravského mléka jsou součástí soukromých dodavatelsko odběratelských vztahů, do kterých MZ prý nemůže zasahovat.

„Těmto zemědělcům bychom doporučili zvážit zapojení do některé z odbytových či producentských organizací, jejichž cílem by mimo jiné mělo být zajištění plánování produkce a její přizpůsobení poptávce, stejně jako soustředění nabídky a uvádění produktů svých členů na trh," vzkázal Hynek Jordán.

Šance, že by mléko od zemědělců vykupovala některá z dalších mlékáren, příliš velké nejsou. Šéf českobudějovické Madety Milan Teplý sdělil, že největší česká mlékárna má už nyní mléka nadbytek. „Přebývá nám denně přes 100 tisíc litrů. To jsme měli nasmlouvané kvůli vývozu na ruský trh, který loni v srpnu padl. Zpracovat další surovinu a prodat ji bychom museli ve formě sušeného mléka, kterého máme už tak velké zásoby. To pro nás znamená na jedné tuně ztrátu ve výši 22 tisíc korun," vyčíslil Milan Teplý.

„Pokud to bude nějak řešit stát, měl by rychle a jasně říci, jak. Třeba formou státních hmotných rezerv nebo subvencovaným vývozem," doplnil šéf Madety a dodal, že problémem je také atak českého trhu zahraničními řetězci, které dodávají do svých obchodů na území České republiky produkty zahraničních mlékáren. „Mléka je zkrátka nadbytek a pokud se nepohne export v konkurenčněschopných cenových relacích, bude situace svízelná pro zpracovatele i zemědělce. Je mi jich líto," dodal Milan Teplý.

Podle Hany Šťastné je většina zemědělců, kteří se ocitli v problémech, ochotna jít s cenou mléka dolů. Případně se chtějí vlastními silami pokusit zajistit svoz mléka do některé z blízkých mlékáren. „Moc možností nemají. Biologický proces výroby není možné ze dne na den zrušit. Nemůžou krávu zavřít do mrazáku nebo ji přestat dojit. To by ji zabili," poznamenala Hana Šťastná.

Najít nového odběratele jsme se snažili, ale zatím marně," říká farmářka Iveta Fiedlerová z Kratušína. „Madeta od nás brát nechce a zatím ani další oslovení odběratelé zájem nemají. Ještě se ale nevzdáváme," doplnila. Právě manželé Fiedlerovi jsou největšími dodavateli z regionu, kterým Klatovští vypověděli smlouvu. Denně mají zhruba tisíc litrů mléka. „Máme u domu minimlékárnu, takže zřejmě část stáda zrušíme a zbytek budeme zpracovávat sami. Chtěli jsme začít pomalu, teď budeme muset rychle," poznamenala. Ani tak ale není podle ní všem dnům konec. „Ještě pořád doufáme a snažíme se najít řešení," doplnila farmářka.