Židovskou synagogu postavenou v novogotickém stylu v roce 1888 nechali v roce 1942 nacisté nemilosrdně zbourat.

„Na obchodní akademii jsme měli výborného učitele, který všechno říkal zpaměti, a to mě lákalo natolik, že jsem se o historii začal víc zajímat. No a nakonec jsem šel dějepis a zeměpis studovat. Nejprve jsem chodil na vysokou školu v Budějovicích, potom jsem pokračoval na Filozofické fakultě v Praze. Nakonec jsem to chtěl ještě korunovat, tak jsem si udělal doktorát z oboru filosofie," vyprávěl Miloslav Pecha a doplnil, že jeho specializací je doba od konce 19. století po konec 2. světové války.

Miroslav PechaNarodil se v roce 1934 v Českých Budějovicích, kde absolvoval obchodní akademii a následně i vysokou školu. Svá vysokoškolská studia zakončil rigorózní zkouškou na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. V letech 1976 až 1983 zastával funkci metodika regionálních dějin na Krajském pedagogickém ústavu, odtud byl ale z politických důvodů propuštěn. V letech 2000 až 2006 externě přednášel na Katedře společenských věd Pedagogické fakulty JČU.

České Budějovice v době Protektorátu Čechy a Morava a následné osvobození ruskými a americkými vojsky středoškolského učitele zaujaly nejspíš natolik, že se o této době rozhodl napsat knihu. A tak se letos na knižních pultech představilo už třetí vydání knihy s názvem Českobudějovicko v době nacistické okupace a osvobození: 1939-1945.

„Fotky se sháněly těžko. Některé jsem dostal třeba od kolegů, jiné měli naši příbuzní, a já jsem to tak postupně dával dohromady. A šlo to dost těžko, protože se vesměs jedná o autentické fotky," přiblížil Miloslav Pecha, jak sbíral potřebné dokumenty. Součástí knihy jsou také fotografie různých listin.„Už dříve jsme s Václavem Vondrou napsali dvě vydání. On však zemřel a vydání už jsou také pryč. Tak jsem se rozhodl, dát to ještě jednou dohromady, opravit nedostatky, které v knize jsou, a doplnit to ještě nějakými drobnostmi," vysvětlil Miloslav Pecha. Práce na posledním vydání mu trvala pět let a sehnat některé materiály bylo pro středoškolského učitele doslova oříškem. Psát kvůli tomu musel třeba až na druhý konec světa.

„Protože je knížka založená na archivních materiálech jak domácí, tak i zahraniční provenience, kvůli jedné fotce jsem napsal například do Alabamy. Pak je v knize fotografie amerického generála, který v Budějovicích po druhé světové válce byl. Kvůli té jsem si musel napsat zase do Washingtonu," vzpomínal autor knížky. Největší práci mu ale podle jeho slov dalo sehnat životopis ukrajinského generála Sokolovského. Ten v roce 1945 přišel do Českých Budějovic s Rudou armádou.

„Kvůli němu jsem psal až do Ruska," vyprávěl Miloslav Pecha. „To jsem tehdy musel napsat rusky a manželka mi to ještě opravovala, to byla ruštinářka," vzpomínal s úsměvem. „Nejdříve jsem psal do Kyjeva, ale odtud mi napsali, že o Sokolovském nemají nic, abych napsal do Moskvy. Tak jsem si napsal na ruské velvyslanectví, oni to poslali do Podolska poblíž Moskvy a odtud mi pak následně přišel jeho životopis," popisoval složitou cestu k materiálům.

Další nedílnou částí knihy je kapitola věnovaná konci gestapa. K jejímu napsání pomohla podle slov Miloslava Pechy štěstí a náhoda. „Ještě za komunistů jsem dostal příležitost napsat o Karlu Šatalovi, učiteli českobudějovického Gymnázia J. V. Jirsíka. Náhodou jsem měl tehdy přístup na krajský soud, kde jsem měl v ruce protokoly Mimořádného lidového soudu, které potom přešly do Třeboně. Ještě předtím jsem měl ale možnost protokoly o gestapácích, kteří tady byli souzeni a odsouzeni k trestu smrti, projít a následně také použít nejen k příspěvku o Karlu Šatalovi, ale i do této knihy," řekl Miloslav Pecha.

Čtenáři se tak v poslední kapitole knihy dozvědí nejen o tom, jak gestapáci po skončení 2. světové války odváželi své rodiny pryč z města, ale i o tom, jak se pod cizími jmény skrývali a nakonec byli i popraveni.

Čekáme i na vaše vzpomínkyMáte doma vzpomínky na své blízké, kteří bojovali ve druhé světové válce? Víte o lidech, které potkal krutý osud v koncentračních táborech? Máte doma fotografie, dokumenty, dopisy a podobné materiály? Pokud ano, prosím, podělte se s námi o své vzpomínky na válečné události.
Kontaktujte nás na redakční poštovní adrese Českobudějovický deník, náměstí Přemysla Otakara II. 8/5, 370 01 České Budějovice nebo mailem prostřednictvím adresy: martin.troster@denik.cz, případně můžete využít redakční telefonní číslo 386 100 717.