Náklaďák patřící Krajskému závodu Sklo – porcelán veze na korbě mimo jiné portréty nechvalně známých politiků Gottwalda a Stalina, tehdy ještě chvalných.

V domě u Pomahačů sídlí vpravo Violetta, dámské kadeřnictví, Komunální podnik; vlevo Fotoateliér Rybář. U vchodu do domu je částečně zakryt nápis Oděvní tvorba. To byl ve skutečnosti vlastní podnik Františky Pomahačové Modes – Robes z roku 1928.

Rodina Pomahačů koupila tento dům v Lannovce v roce 1927. Předtím měla Františka Pomahačová krejčovství pro dámy v domě Stará pošta na náměstí. Tam prodávala dámské hotové oděvy a také střižní zboží. Vyučila se švadlenou ve Vídni a pravděpodobně jako první ve městě zavedla termín Modes – Robes.

Její podnik byl znám elegantními toaletami dle míry. Podnik měl také vlastní ramínka na šaty potažené fialovou látkou s nápisem Františka Pomahačová, Modes – Robes. Měli též vlastní logo. Patrný byl vliv velkoměsta toalet a garderob Vídně.

Pomahačů zažili ve svém domě rekordní kruté mrazy v roce 1929. Od Pomahačů se traduje zkušenost, že na takové mrazy, bylo mínus 42,2°C, je dobré zapálit v průjezdu svíčku, nechat ji hořet celou noc a vodovodní potrubí nezamrzne.

Dámské kadeřnictví Violeta provozovala mezi válkami Marie Šilhánková. Josef Šilhánek měl zapsanou živnost – masér. Violeta se udržela i přes socialismus jako podnik Komunálních služeb města nebo Okresního podniku služeb, který přidal kosmetiku. Jen termín Violetta (s dvěma „t“) se dával do závorky.

Salon Violeta měl známou reklamu pro ženy ještě po roce 1948: „Až přijedete do Českých Budějovic, zapomeňte na vše, jen ne na Salon Violeta, speciální dámské kadeřnictví, tř. Malinovského“. (Malinovského byl úřední název Lannovky. Používal se také jen úředně.)

Podobně jako Modes – Robes byla znárodněna do národního podniku Oděvní tvorba, byl i Fotoateliér pro moderní a uměleckou fotografii Jaroslava Rybáře převeden do výrobního družstva Fotografia, středisko IV – ateliéry, 04 – fotoateliér, rychloslužba. Dělali zde ateliérní a průkazkové fotografie a reportáže.

Přesunuli se dozadu. Do ulice se prostor přeměnil pro Oděvní tvorbu, později Místní hospodářství, krejčovství. Starší firemní portály a původní stahovací mřížové rolety byly odstraněny při rekonstrukci v roce 1987.

Před rokem 1927 než se do domu nastěhovali Pomahačů, sídlil v domě obuvník Josef Hubač a Obchodní družstvo v Plzni, filiálka v Č. Budějovicích.
V roce 1923 si v domě zařídil Jan Mráz výrobu a výčep lihovin a prodej vína nádobách. Ordinaci zde měl MUDr. Vítězslav Klempfner, odborný lékař pro žaludeční, střevní a vnitřní nemoci. Také zubní technik František Kolář.

Po roce 1930 bankovní závod firmy J. Koudelka a spol., filiálka v Č. Budějovicích. V domě také bydlela židovská rodina Kodíčků. Po roce 1945 fungovala firma Koudelka jako Čedok.

Dopisem ze dne 29. 7. 1969 požádal Dům kultury ROH Útvar hlavního architekta MěNV o umístnění skříňky nově zřizovaného kina Alfa na domě Pomahačů. Skříňka se však nestačila realizovat, protože mezitím územní orgány rozhodly, že v kině Alfa (vchod z ulice U tří lvů) bude divadlo.

V roce 1952 byla před domem Pomahačů instalována stanice městské hromadné dopravy. Toho roku byla totiž převedena trolejbusová doprava z Rudolfovské do Lannovky.

Máte doma staré záběry Českých Budějovic a chcete je zveřejnit v tomto seriálu? Není nic jednoduššího. Kontaktujte nás a přijďte do redakce. Vaší pamětihodností se následně potěší čtenáři sobotního seriálu Putování městem. Příště se projdeme po břehu Malše.

JAN SCHINKO