Slavnostní akce se zúčastnili náměstek primátorky Tomáš Bouzek, Gabriela Havlůjová ze Spolku Mašínův statek - památník tří odbojů v Lošanech, Tomáš Trantina z jihočeské pobočky společnosti Post Bellum, senátor Tomáš Jirsa nebo Bohumír Tomášek, předseda místní jednoty Československé obce legionářské. Desku, připomínající fakt, že v těchto kasárnách u 1. pěšího pluku Josef Mašín sloužil v letech 1921-1923, zhotovil akademický sochař a restaurátor Lukáš Hosnedl. Josef Mašín později sloužil v Č. Budějovicích u 105. dělostřeleckého pluku ve Čtyřech Dvorech a v letech 1924-1927 u 5. dělostřeleckého pluku na Pražské.

Pět synů k dělu

„Dnešní akce se měla zúčastnit i generálova dcera Zdena Mašínová, která se sem těšila, ale omlouvá se ze zdravotních důvodů,“ uvedl Tomáš Bouzek, který spolu s dalšími hosty vyzdvihl hrdinství generála Mašína za I. a II. světové války i jeho dětí, účastníků II. a III. odboje. „Budějovice má paní Zdena ráda, protože právě tady získal její otec vztah k dělostřelectvu,“ prozradila Gabriela Havlůjová. „Vzpomíná, že když se mu narodili dva synové, říkal, že ještě potřebuje další tři, protože obsluhu děla tvořilo pět mužů,“ usmívá se Gabriela Havlůjová.

Pozvala přítomné do Lošan, kde byl loni otevřen památník, připomínající rodinu Mašínovu a jejich účast v I., II. i III. odboji. „Jsme rádi, že se paní Zdena otevření pomníku dožila, vždyť letos jí bude 90 let. V muzeu uchováváme hodnocení Josefa Mašína, který byl každoročně vychvalován veliteli nejen jako vzorný voják, ale i pro své charakterové vlastnosti - smysl pro spravedlnost a pravdu, pilnost i pracovitost. A v tomto duchu vychovávali doma i děti,“ doplnila Gabriela Havlůjová s tím, že oba synové dostali po válce od prezidenta medaili za chrabrost.

Splacený dluh

Náměstek Tomáš Bouzek je rád, že město splatilo dluh vůči hrdinovi, který je s městem svázán. Iniciativy se chopil loni v létě, když se spolu s náměstkem Ivo Moravcem zúčastnili otevření Památníku v Lošanech.

Mezi přítomnými byl i Václav Čech, který se loni zúčastnil otevření památníku v Lošanech také. „Jsem rád, že generálovu památku si konečně v Českých Budějovicích můžeme takhle připomenout, a že se odhalení desky dožili aspoň dvě ze tří jeho dětí,“ řekl.

close Pamětní desku Josefu Mašínovi odhalili 29. června na zdi Žižkových kasáren v Dvořákově ulici v Budějovicích zástupci magistrátu města a dalších institucí. info Zdroj: Radek Gális zoom_in Pamětní desku Josefu Mašínovi odhalili 29. června na zdi Žižkových kasáren v Dvořákově ulici v Budějovicích zástupci magistrátu města a dalších institucí.

„Mám radost, že se čtvrteční akce vydařila, a děkuji všem, kdo se o ni zasloužili,“ svěřila se telefonicky Zdena Mašínová, která ve čtvrtek šetřila v horkém dni síly na účast na páteční pietě v Praze – Kobylisích, kde byl její otec před 81 lety popraven.

Novou pamětní desku vítá i syn Josef Mašín (nar. 1932), žijící v USA. „Otec byl pro nás náš tatíček, kterého jsme si vážili a který nás miloval a vše by pro nás udělal. Měli jsme pevné rodinné svazky. To, že byl statečný vlastenec, pro nás bylo samozřejmé. Otec byl naším vzorem. Tak jak jednal on, jednali jsme i my, a to proto, že jsme tak byli vychováni,“ vysvětil.

Josef Mašín (26. srpna 1896 – 30. června 1942) se narodil v Lošanech na Kolínsku. Za I. světové války přeběhl na ruské frontě do zajetí a vstoupil do čs. legií. Zúčastnil se bitev u Zborova a Bachmače i bojů s bolševickými jednotkami na Transsibiřské magistrále. Po návratu do Československa sloužil v letech 1923–1939 u dělostřelectva v Č. Budějovicích, J. Hradci a u 1. dělostřeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova v Praze -Ruzyni. close Pamětní desku Josefu Mašínovi odhalili 29. června na zdi Žižkových kasáren v Dvořákově ulici v Budějovicích zástupci magistrátu města a dalších institucí. info Zdroj: Radek Gális zoom_in Po nacistické okupaci se zapojil do odbojové činnosti v rámci vojenské organizace Obrana národa. Spolupracoval s Josefem Balabánem a Václavem Morávkem jako legendární Tři králové. V roce 1941 byl zatčen a při výsleších krutě mučen, neúspěšně se pokoušel o sebevraždu. Po atentátu na Heydricha jej stanný soud odsoudil 30. června 1942 k trestu smrti a rozsudek byl vykonán téhož dne v podvečer na střelnici v Praze-Kobylisích.