Řada ohrožených živočichů a rostlin dle slov Jiřího Řehounka, který má ochranu pískoven na starosti, potřebuje k životu místa s malým obsahem živin v půdě či vodě, např. písčiny, suché trávníky nebo drobné mokřady a tůně. "V dnešní krajině jsou tato místa stále vzácnější. Opuštěné pískovny se proto často stávají tzv. náhradními stanovišti těchto druhů,“ vysvětlil.

NARUŠOVÁNÍ SVAHU

Aby se v pískovně dlouhodobě udržela stanoviště s malým obsahem živin, musí je podle Kláry Řehounkové z pracovní skupiny Ekologie obnovy při katedře botaniky ochránci přírody čas od času obnovit nebo zajistit jejich narušování. "Právě geocaching se ukazuje jako jedna z možností, hlavně pro místa na svazích. Správně umístěná cache může zajistit dlouhodobé narušování svahu a udržení vhodných podmínek pro pískomilné druhy rostlin a živočichů,“ shrnula Řehounková, která se podílí na sledování vegetace v okolí cachí.

Cache v několika jihočeských pískovnách tak ukazují geocacherům zajímavé přírodní lokality, ale zároveň slouží i praktické ochraně přírody. Ochránci přírody a biologové lokality pravidelně sledují a nabízejí zájemcům informace o zajímavých organismech, které mohou v okolí cachí pozorovat nebo fotografovat.

Letos se více zaměřili na nejmladší „ochranářskou kešku“ v Pískovně Hroznějovice na Českobudějovicku. Během průzkumu se podařilo objevit čtyři druhy rostlin, které patří do červeného seznamu ohrožených druhů. Konkrétně jde žlutě kvetoucí keřík čilimník nízký, hruštičku menší, bělolist nejmenší a také maličkou trávu ovsíček obecný, která patří dokonce mezi kriticky ohrožené druhy. V pískovně žijí také samotářské včely nebo mravkolvi.

TŘI DRUHY ČOLKŮ

O tom, že pískovny jsou z biologického hlediska velmi zajímavé, dokládá také entomolog Vojtěch Kolář z Přírodovědecké fakulty JU a Biologického centra Akademie věd ČR, který ve spolupráci s Callou mapoval v některých pískovnách faunu v tůních. „Tůně v pískovnách hostí bohatá společenstva vodních živočichů. Například v Pískovně Hroznějovice nebo v Pískovně u Žemličky žijí všechny tři jihočeské druhy čolků. Zajímavá je i fauna vodních brouků, vážek a dalších skupin,“ sdělil Vojtěch Kolář.

Nejmladší cache v pískovně Hroznějovice1 na Českobudějovicku založili vědci před dvěma lety. Od počátku projektu existují cache v Pískovně Lžín2 na Soběslavsku a také minisérie pěti „kešek“ s názvem Borovanské pískovny3, jejíž součástí jsou Pískovna u Žemličky, jílovická Pískovna Na Zastávce a Pískovna Třebeč. Z roku 2016 pak pochází cache v pískovně Spolí4 na Třeboňsku.

OBOUSTRANNÁ SPOLUPRÁCE

„Do pískoven zveme nejen geocachery, ale také další zájemce o přírodu, protože přítomnost lidí v nich většinou prospívá přírodě a udržuje v dobrém stavu prostředí pro mnoho ohrožených druhů. Jako bonus nám někteří geocacheři také fotografují různé živočichy a přispívají tak k poznání jejich fauny, což nám zase pomáhá při plánování další péče,“ uzavřel Jiří Řehounek z Cally.