Ahoj!
Haf!

Tak jsem to teda skutečně v agility družstev rozjela…. Jen malinko jinak než jsme si všichni představovali. Ta atmosféra v hale se mi neskutečně líbí, jenže se pak jen těžko dokážu soustředit.

Jdu na start, štěkám na celé kolo.

Mám zůstat, vím, že jo, ale nejde to!

Už? Už?

Už nevydržím čekat, takže prostě vyběhnu. Jenže mé soustředění je kdesi, panička taky nestojí ideálně, tak jsem si vybrala místo slalomu, který měl být v pořadí, tunel.

Diskvalifikace.

To mi upřímně nevadí…. Hala bouří a já za hudby a potlesku dokončuji svůj běh. Je to skvělé. Jen ta panička se v cíli tolik neraduje. Dobrůtek dostanu pomálu. Ale co, stejně svým hlasitým štěkotem povzbuzuji ostatní…

Moc se jim nedaří. Zklamání paniček je vidět… Rychlostně jsme na to měly, jen bohužel nohy byly rychlejší než mozek. Jede se dál. Čeká nás juming individual.

Ve startovní listině jsme dostaly číslo 81. To je skoro až ke konci. To není dobré pro paničku, protože má moře času na to být nervózní a vymyslet spoustu věcí, které se mohou na parkuru přihodit.

Před startem mě drží co nejdéle mimo halu. Jsem klidnější, necítím tu atmosféru. Dva psi přede mnou. Už i já musím do přípravného boxu. Je to zase tady. Chci štěkat, chci běžet, ale těžko se soustředím. Na startu už nehodlám zůstat vůbec, panička to ví, tak rychle vybíháme. Parkur je prý pekelně rychlý…
Musíme letět…

Před rovinkou mě panička chce otočit kolem bočnice, ale moc nedotáhla pohyb a já už se tak těším k tunelu, který vidím, takže skokovou překážku vynechám. Rozhodčí signalizuje odmítnutí. Snažíme se to opravit… druhé odmítnutí… Třetí pokus vyšel, ale rozhodilo nás to. O dvě překážky dál se nepotkáme vůbec, diskvalifikace.

Snažíme se doběhnout pro diváky, ale moc to nejde. Nejsme na jedné vlně. Chjo, už to z paničky cítím, vůbec se neraduje.
No nic, jdeme se projít a zítra si snad reputaci napravíme. Poběží se agility jednotlivců. Startujeme v první třetině startovního pole, což je pro nás dobré. Panička říká cosi o tom, že teď je na řadě čistý běh.

Už mě to nezajímá…. Halaaaa, diváciiiii, haaaaaf! Po čtvrté překážce těžký úhel nástupu do slalomu. Drobné zaváhání, ale dala jsem to. Těžké stažení před dvanáctkou, mířím správně! Točení na předposlední překážce a čeká „past“. Musím rozlišit tunel od náběhu na kladinu. Pochopila jsem paničku správně!

Utíkám, ale ke konci kladiny musím zastavit, aby nebyla chyba na zóně. Vypracuji překážku tak jak umím. Radooooooost!!!
Velká radost. Nakonec končím na pátém místě…. Wow! Páté místo na světě…. Kdybych prý měla kde trénovat a mohla do té zóny na kladině sbíhat, mohlo to být ještě lepší.
Haf, haf, haf!