Být slavným a známým lze samozřejmě na mnoho způsobů, jsou známé osobnosti všeobecně respektované a vážené, ale také jsou osobnosti známé nechvalně, jejichž příklad bez rizika konfliktu s policií téměř následovat nelze.


A platí ještě jeden zvláštní úkaz. Mnozí jsou slavní tím, že jsou slavní, ale nikdo neví, proč jsou slavní. Pořád se o nich sice píše a mluví, ale máloco se dá říci o jejich práci nebo činech.


Uvědomil jsem si to opět, když jsem slyšel šum kolem Zdeňka Trošky na holašovických slavnostech. „Ten Kameňák se mi nelíbil. Ale při Slunce, seno jsme se, táto, zasmáli,“ otáčeli se lidé za režisérem. Věřím, že i děti by si bez velkého nucení vzpomněly na nějakou pohádku. A i když nemusí všichni Troškovy filmy obdivovat, určitě každý ví, co si má pod jeho jménem představit. A to zase u této celebrity obdivuji já.