Nic neříkající čmáranice na zdi nové fasády nebo špičkové umělecké dílo na ošuntělé zdi v podchodu? Názory na umění se u mnoha lidí dosti rozcházejí. Zatímco jedni sprejerství obdivují jako umění, další ho tvrdě odsuzují.

Českobudějovická radnice ročně musí řešit mezi dvaceti až pětadvaceti případy poničených fasád sprejery.

„Některé domy v historickém jádru jsou pojištěné na vandalismus, jedná se například o Černou věž, radnici, dům umění či Jihočeské a Malé divadlo, takže zde náhrady platí pojišťovna. Jinak ročně město vynaloží na odstranění vandalismu kolem sta až sto padesáti tisíc korun,“ uvedla včera tisková mluvčí radnice Jitka Welzlová. „Magistrátní odbor správy veřejných statků řeší ale například sportovní halu, plavecký a zimní stadion. Pro příklad, loni byla na sportovní hale pojišťovnou uhrazená částka ve výši pětatřiceti tisíc korun a jen během letních prázdnin byla sportovní hala pomalovaná pět krát,“ doplnila.

Umění? Hnus!

Problém sprejerství neminul ani největší českobudějovické sídliště Máj, které se dost často potýká se zničenými fasádami nově opravených panelových domů.

„Je to hnus! Umění? Tak to v tom teda opravdu nevidím. Myslím si, že je to obyčejný vandalismus počmárat kde co. Novou fasádu našeho domu zničili sprejeři téměř okamžitě. Kdybych ty lumpy chytil, dal bych jim co proto,“ míní rozhořčený obyvatel sídliště Marek Běhán.

Naopak úplně jiný názor na to má opoziční strana v čele s jedním ze sprejerů, který si nepřál být jmenován: „Nikdo nemůže říct, že jsme ta špatná strana. Sprej érům nejde o to zmařit fasádu nějaký budově, jde o určitý styl vyjádření sebe sama, ale to spousta lidí nechápe, a proto nás odsuzujou, vidí v nás jen obyčejný výtržníky a devianty. O tom sprejerství vůbec není. Je to styl života a umění a kdo tomu chce rozumět, tak to pochopí. Jsem rád, že existují i legální místa pro sprejery, ten, kdo to opravdu umí a má na to čas, je využije rád, ale přiznávám, že jsou i tací, kterým jde jen o adrenalin a počmárají kde co. Ti nám na dobré pověsti moc nepřidají,“ dodává smutně.

Po sprejerech neustále pátrá také aktivně policie. Mluvčí českobudějovické městské policie Katka Schusterová říká: „Samozřejmě jako každé větší město problém se sprejery máme, i když ne v takové míře. Velice se nám totiž osvědčil kamerový systém, díky němuž je většina těchto mladých delikventů okamžitě dopadena hlídkou městské policie. Situace se řeší ihned na místě buď dohodou, kdy musí sprejer malbu na své náklady odstranit nebo je mu udělena pokuta, která se může pohybovat v řádech několika tisíc korun. V závažnějších případech dotyčného předáváme do rukou Policie ČR, která věc šetří jako trestný čin.“

I když se může zdát, že sprejery všichni odsuzují, město jim občas vychází vstříc. „V roce 2005 za námi poprvé přišla skupinka mladíků z umělecké školy se žádostí o pronájem plochy za účelem sprejerství. Po vzájemné dohodě a pod podmínkou, že se vyhnou násilným, sexuálním a jinak urážejícím motivům Jim město plochu pronajalo. Ovšem v žádném případě jejich aktivity nijak nesponzorujeme,“ vysvětluje Nataša Bláhová z oddělení správy veřejných statků magistrátu města.

Legální veřejná plocha pro sprejery je v současné době na cyklostezce na sídlišti Vltava. O rozšiřování legálních míst pro sprejery ale město neuvažuje a to z důvodu nedostatku vhodných ploch a v neposlední řadě i financí.

Lenka Metelcová