Demografická čísla přitom hovoří jasnou řečí. Na školy se nyní hlásí nejslabší ročníky dětí v historii České republiky. Také to byl jeden z důvodů, proč krajský úřad s navýšením nesouhlasil. „Kapacita škol je dostatečná, odpovídá to klesající demografické křivce,“ uvedla tisková mluvčí krajského úřadu Kateřina Koželuhová a potvrdila, že loni, když žádalo biskupské gymnázium o navýšení kapacity celkem o 60 žáků, kraj nedal k navýšení souhlasné stanovisko. „Přesto ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zvýšení kapacity povolilo,“ řekla Koželuhová.

Kraj může rozhodovat jen o státních školách jako zřizovatel, na soukromé a církevní, lidově řečeno, „nedosáhne“. Tam rozhoduje ministerstvo školství, a to řeklo, že proti letošním dvěma primám místo jedné nic nemá.

Ministerstvo školství zohlednilo podle mluvčího Patrika Kubase skutečnost, že vznikly nové třídy a kabinety a také to, že má gymnázium rozsáhlou výuku jazyků. Stanoviska kraje a dalších institucí jsou podle Kubase jen jedním z podkladů pro konečné rozhodnutí. Kubas dodal, že ministerstvo bývá obviňováno, že zamítá žádosti soukromých a církevních škol, a tak údajně brání konkurenci a úbytku žáků na vlastních školách.

Každá žádost je proto podle Kubase pečlivě vážena. „Tak, aby zohledňovala i celospolečenské potřeby, které se z pohledu ústředního orgánu mohou jevit odlišněji než při lokálním pohledu,“ uvedl k povolení další primy Kubas.

Deníkem oslovení ředitelé ostatních gymnázií jsou ovšem z postupu ministerstva přinejmenším rozpačití…

Ředitel biskupského gymnázia Zdeněk Dvořák k navýšení tříd uvedl, že škola má rozsáhlou výuku ve španělštině a v němčině, pro což má i zahraniční lektory. Ve španělštině se například vyučuje v několika předmětech. A kdyby podle Dvořáka zůstala jen jedna prima musela by škola buď sáhnout k redukci počtu dětí studujících jazykové programy nebo běžné studium.