„Nejstarší věci jsou tady asi přilby z minulého století. Něco jsou naše vlastní památky, něco je půjčené od soukromníků a něco z Češnovic," říká 
k artefaktům ve skleněných vitrínách velitel sboru Jan Poul. „Je tu i kopie zakládací listiny sboru, originál je v kopuli Černé věže. My jsme si pořídili kopii, když se věž opravovala," doplňuje starosta budějovických dobrovolných hasičů František Němec.

V Českých Budějovicích byl placený sbor založen v roce 1866, měl mít 30 mužů. Návrh okresního hejtmana na zřízení dobrovolného sboru, který padl už v roce 1851, městská rada zamítla a situace se nezměnila ani v roce 1868. Při velkých požárech na Lineckém předměstí tehdy shořelo 34 budov, profesionální sbor na neštěstí nestačil, ale městská rada stále trvala na svém.

Až do roku 1874 do velkého požáru v továrně Hardtmuth 
a dalších neštěstí ve Čtyřech Dvorech a v Rožnově. Teprve tehdy vznikl Městský sbor dobrovolných hasičů. Klíčovou roli měla Černá věž. Plameny ohlašoval zvon 
a na stranu, kde hořelo se vyvěšoval červený prapor a v noci lucerna.

V novodobé historii zažil sbor rušné chvíle například 
v roce 1965. Podle Jana Poula, který je členem už 54 let, a tedy nejdéle sloužícím, tehdy dobrovolní hasiči likvidovali oheň ve skladu krmiv v Českých Budějovicích, v elektrárně Mydlovary, v lese 
v hlubocké oboře a také hasili stoh v Haklových Dvorech.

Nasazeni jsou ale i „společensky". Při koncertech a divadelních představeních. 
„V koncertní síni Otakara Jeremiáše mám deset až patnáct směn za měsíc," říká Jan Schwarz, který do sboru přišel na popud kamaráda před sedmi lety.

„Požární hlídky držíme 
i při představeních v Jihočeském divadle nebo v Metropolu," připomíná František Němec. Každodenní hasičskou práci dnes ale mají ve městě na starost spíše profesionálové.

Nejstarším členem českobudějovického sboru dobrovolných hasičů je již jedenaosmdesátiletý Jaroslav Fiala.