Na cizí kontinent se vydala se svou matkou. „Ona jako malá chvíli vyrůstala  v Uruguayi, protože děda tam měl práci, a toužila se vrátit. Tak jsme o tom začaly mluvit 
a rozhodly se, že když už budeme v Jižní Americe, pořádně ji projedeme," vypráví.

Desetitýdenní cestě předcházel rok plánování, kdy Dana Verzichová studovala cestovatelské knihy a vybírala cíle, zatímco její matka přes internet navazovala kontakty 
s místními. Základem jejich výpravy se stala pochopitelně Uruquay. Dále se vydaly na dobrodružnou cestu po pobřeží na jih do Ohňové země 
a poté zpět přes Chile, Bolívii, Peru, Ekvádor a Galapágy.

O praktických věcech jako nocleh většinou přemýšlely pouhý den předem. Vybíraly hostely a levné hotely, kde se mohly osprchovat. Dana Verzichová však přiznává, že bylo nutné slevit z běžných hygienických návyků, už jen proto, že všechno oblečení nosily v jedné krosně a malém batohu.

Občas také narážely na další komplikace. „Když tam jsou svátky nebo stávky, tak prostě nic nefunguje. Na to v Evropě nejsme zvyklí. My jsme se potřebovaly dostat na zaplacenou loď, ale nejezdila žádná hromadná doprava. Nakonec jsme si musely na těch asi 1300 kilometrů objednat taxík. Naštěstí jsme usmlouvali cenu 
a jeli s námi dva sympatičtí chlapíci, kteří nám svůj kraj ukázali zase trochu jinak," dodává Dana Verzichová.

Dvě ženy cestovatelky nejsou podle ní v Jižní Americe už nic zvláštního. Do oblasti jezdí mnoho turistů. „Dokonce se nám stávalo, že jsme potkaly stejné lidi na dvou různých místech po tisících kilometrech. Narazily jsme i na dost žen, které cestovaly samy. Pro mě ale bylo lepší, že můžu zážitky s někým sdílet," vypráví.

Na společné výpravě občas hrozila i ponorková nemoc, Dana Verzichová s matkou ji však překonaly. „Musely jsme trochu odhodit role matka a dcera a myslím, že pak už to bylo vyvážené," říká. Nikdy podle svých slov ani neměla chuť s cestou skončit a jet domů. Vše totiž bylo nové, emotivní a intenzivní.

Největší dojem na herečku udělaly velryby. „Byl to úžasný zážitek, kdy jsem plakala štěstím. Pozorovaly jsme je 
v Argentině, nejprve z lodi, poté v zátoce. Bylo neuvěřitelné, když velryba plavala pár metrů od nás," popisuje.

Z Jižní Ameriky se vrátila 
s tím, že chce určitě dále cestovat. Poté se podívala například ještě do Mexika a nebrání se ani dalším dobrodružstvím. „Teď je dcera hodně malá, takže to asi nepůjde hned, ale možná zkusíme za čas nějaký výlet po Evropě," dodává.