Plašiče vlastní výroby rozvěsili proti divokým prasatům na konci minulého týdne v Boršově nad Vltavou. Podle starosty Jana Zemana chce obec zabránit ničení parčíku v ulici Pod Včelnou a také jde o bezpečnost obyvatel. Už se stalo, že divočák vyrazil proti paní, která zde plela za plotem na zahrádce u domu. Prasata migrují z lesů u Včelné a do uličky, kterou procházejí.

Případů, kdy divoká zvěř ztrácí plachost a dostává se až mezi obytnou zástavbu v poslední době přibývá. Příčin je více, ale třeba u černé zvěře se na tom podílí i její počty.

Jen razantní odlovy udržují v posledních letech souhrnné číslo na konci mysliveckého roku – tedy k poslednímu březnu, pro okres České Budějovice, na hranici kolem tisíce kusů. Podle Pavla Pletky, jednatele okresního mysliveckého spolku, pomohly i odměny za ulovené kusy

Není třeba vyrazit až do lesa, aby byly vidět škody, které způsobují divoká prasata. Poté, co z polí zmizely obilí a kukuřice, na loukách a v parcích vyrostly hromádky hlíny podobné krtinám. Ale tentokrát jde o práci divočáků při hledání potravy.

Aktuálně třeba v Boršově nad Vltavou proti vůli obce „zorala“ černá zvěř opakovaně parčík v ulici Pod Včelnou. Podle zkušenosti, kterou udělal před časem ve vlastním lese při ochraně nově zasázených stromků starosta Jan Zeman, proto vyrobili 36 pachových plašičů. Jejich součástí je filc napuštěný sloučeninou, která způsobuje stejný zápach, jako moč masožravého predátora. Pro vyšší účinek jsou přivěšeny i proužky kovu. „Prase má výborný čich a sluch,“ naznačuje Jan Zeman, proč jsou plašiče zaměřené právě tímto směrem. Kovové proužky jsou výrobním odpadem, filcy se dají koupit jako podložky pod nohy nábytku, aby se nepoškodila podlaha. Dražší byl jen sprej zakoupený v Německu.

„Zjistili jsme, kudy prasata chodí a o víkendu obešli sousedy,“ říká Jan Zeman a dodává, že souhlas obyvatel byl nutný kvůli očekávanému zápachu, který bude zřejmě vadit i domácím psům a kočkám. Obec jedná i se Včelnou a s myslivci o možné spolupráci.

Pokud se týká návštěv černé zvěře v parcích nebo na lukách, jde i o finanční problém. Divoká prasata při hledání myší, červů a další živočišné potravy ničí porosty, které je třeba nákladné upravit do původního stavu. Škody ostatně divočáci působí i přes rok v obilí nebo kukuřici.

Jednou z příčin současných škod jsou stoupající stavy černé zvěře. A ty se snaží myslivci zredukovat, protože odpovědnost z hlediska zákona mají místní myslivecká sdružení. Pro ilustraci v roce 2002 bylo v okrese uloveno 1846 kusů divočáků a stavy na konci mysliveckého roku činily 923 kusů. Vloni bylo odloveno 2 657 kusů a stavy na konci roku činily 994 kusů. Narůstající počty divokých prasat pomohl zbrzdit rok 2017, ve kterém bylo vypsáno takzvané zástřelné. Za ulovený kus, ať to bylo sele, bachyně nebo kňour, se vyplácela částka tisíc korun.

Podle statistických údajů, které shromažďuje krajský úřad, bylo v uvedeném roce uloveno v okrese 4 453 kusů. Na konci mysliveckého roku 2017 bylo na Českobudějovicku sečteno 1097 kusů, zhruba o 150 méně, než rok předtím. Ale podle Pavla Pletky, jednatele okresního mysliveckého sdružení, teprve sčítání příští rok v březnu ukáže, jaký bude dlouhodobý vývoj stavů divokých prasat.