Hledají zde slabiny a skrytá rizika, která by při přívalových deštích mohla ohrozit pevnost hráze.

„Sledujeme potenciálně nebezpečná místa, kde jsou propustnější materiály jako štěrky nebo písky, kudy mohou vést průsakové cesty nebo skryté odtoky,“ přiblížil Miloslav Veselák z firmy G Impuls.

Odborníci využívají nedestruktivní metody, do hrází tedy nekopají ani jinak nezasahují. „Jednou z metod je nekontaktní měření přístrojem GEM2. Projdeme okolí a přístroj měří odpor v hrázi. Poté sledujeme změny odporů, rychlé střídání, maxima a minima. Z toho můžeme zjistit, jestli je hráz jednolitá nebo skrývá dutiny,“ vysvětlil Veselák. Další metody umožňují spočítat, jaký nápor vody při vydatných srážkách hráz udrží či zda se v ní nenacházejí místa, kde dochází ke skrytému filtrování a podtékání hrázných konstrukcí.

Hana Zahradníková z Krajského úřadu zdůrazňuje, že současný výzkum není jedinou kontrolou hrází. Každý rybník má svého vlastníka, který musí stav pravidelně sledovat. „Tento projekt jim ale umožní, aby se o hrázích dozvěděli něco navíc,“ dodala.

S tím souhlasí i Josef Malecha z Rybářství Třeboň, které má v projektu 16 rybníků. „Jsme si vědomi toho, že funkce našich rybníků není jenom chovná, ale i významně vodohospodářská, což se potvrdilo při povodních v roce 2002. Měření nám pomohou popsat místa, o kterých se nedochovaly žádné záznamy, například se již podařilo najít výpustní zařízení, které sice zaniklo, ale zůstalo skryté v hrázi,“ řekl.

Po skončení terénních prací budou na podzim výsledky vyhodnoceny a uloženy do databáze. Ta bude sloužit majitelům rybníků jako podklad pro případné opravy hrází.

Celý výzkum přijde na 353 tisíc Eur, 15 procent financuje Jihočeský kraj, zbylé výdaje pokryje dotace z prostředků norských fondů.