Úřad se rozhodl hledání obnovit po nových informacích o možném místě pohřebiště, které se objevily na podzim 2020. Mohlo by se nacházet v blízkosti památky Kreuzstadl.

V Rechnitzu bylo v posledních dnech války zavražděno 180 až 200 maďarských Židů nasazených na nucené práce ke zřízení Hitlerova jihovýchodního valu. Měli být zastřeleni v noci na Květnou neděli v březnu 1945 údajně před účastníky zámecké slavnosti rodiny hraběte Ivana von Batthyány. Za deset dnů vstoupila do Rechnitzu Rudá armáda, poznamenává Volksblatt. Mrtví museli být pohřbeni dalšími lidmi na nucených pracích, kteří byli zastřeleni následujícího dne, uvádí Wikipedie. V žalobě vídeňského státního zastupitelství stojí mj., že během vyšetřování, které moc poznatků nepřineslo, byli zavražděni dva svědkové události, a ani tyto případy nebyly nikdy objasněny.

V šedesátých letech bylo náhodně objeveno osmnáct těl, která byla následně pohřbena na židovském hřbitově ve Štýrském Hradci. Po zbývajících zabitých se stále pátrá. Místo jejich hrobu se předpokládá u ruiny bývalého statku Kreuzstadl. Ta byla z iniciaivy Refugius v roce 1993 zakoupena z darů, předána židovské kulturní obci a je uchována jako památka. V roce 1998 byl areál kolem ruiny rozšířen na asi 15 000 metrů čtverečních a osázen javory k vytvoření centrálního památníku všech obětí jihovýchodního valu.

Intenzivní hledání hrobu obětí masakru v místě s vykopávkami v letech 1966 až 1969, 1993, 2017 a 2019 nic neobjevilo. Loni na podzim poskytl bývalý starosta obce nové informace, opřené o skicu údajného možného místa hrobu z roku 1964.

Walter Reiss ze spolku Refugius řekl, že nové vykopávky mají začít v dubnu. Konkrétní místo nebylo oznámeno. “Předpokládá se někde na rozloze asi 89 hektarů, což odpovídá 120 fotbalovým hřištím,” uvedla rakouská televize ORF. Foto: Deník/Volksblatt/ORF

Finiš na mostu přes Dunaj

Na novém mostě v Linci položili v uplynulých dnech více než tisíc betonových panelů podloží. Byly paralelně kladeny ze břehů a z lodí. Práce firma dokončila o poločasu plánovaného času dřív. Foto: Deník/OÖN/Volker Weihbold

Pouliční časopis se rozrůstá

Linecký časopis Kupfermuckn slaví 25 let trvání, píší OÖN. V roce 1994 uspořádal spolek pro bezdomovce tvůrčí dílnu psaní s lineckým spisovatelem Kurtem Mitterndorferem a příspěvky účastníků vydal v roce 1996 jako časopis v nákladu 2000 výtisků, který byl distribuován v Linci. Jeho název se odvinul z výrazu bezdomovců a pro útulek v opuštěné budově nebo chatce. Poptávka rostla a list začal vycházet čtvrtletně, od roku 2002 měsíčně. Za rok 2010 bylo v Linci, ve Welsu a Steyru prodáno na 200 000 výtisků. Se zaměstnanci spolku na nich pracovali lidé bez domova a pod hranicí chudoby. Náklad stoupl z 1500 na 30 000 kusů. Prodává jej na 250 kamelotů, kteří se u kupujících prokazují doklady, aby nekrátili příjem vydavatelů. Polovina ceny zůstává jim. Každý může prodat měsíčně maximálně 340 výtisků.

Zajímavý postřeh zaznamenaly letos 12. února salz.i.at pod titulkem “Koronakrize - slovenští Romové bez příjmu”. Napsaly: Prodejci Kupfermuckn patřili k navyklému obrazu města. Opatření k utlumení koronaviru, nejprve lockdown a pak omezení příjezdů, na ně drasticky dopadla. Prodejci, z velké části slovenští Romové, se museli začátkem listopadu 2020 vrátit domů. Sociální a hospodářská situace v jejich vesnicích je katastrofální. Není práce, bydlení je dezolátní a hygienické podmínky mimořádně špatné. Organizace pomoci bezdomovcům Mosaik, která ve Vöcklabrucku vydávání Kupfermuckn organizuje, odstartovala solidární akci a zřídila dárcovské konto. „Vyzýváme všechny, kteří dosud slovenské Romy koupí Kupfermucknu podporovali, aby jim nyní pomohli darem. Jsme s nimi v kontaktu a peníze jim převedeme,” ujišťuje vedoucí pomoci Stefan Hindinger. Věří, že akcí bude možné nahradit alespoň část ušlého příjmu zhruba tisíc eur měsíčně pro všech pět prodejců dohromady. Dary jsou daňově odpočitatelné.

Předloni bilancoval linecký Tips pod titulkem Hora novin vysoká jako Kilimandžáro, že dosud bylo vydáno pět milionů výtisků. Centrem témat je jedinečné zpravodajství spoluparcovníků redakce bez domova z pohledu lidí, kteří musejí žít v chudobě a sociálně vytěsněni, uvedl Tips.

Na snímku jsou redaktor Kupfermuckn Manfred (67 let, po rozvodu, ztrátě práce a bydlení pět let bezdomovcem) a kamelotka Sonja. Foto: Deník/OÖN

Drahé bydlení u sousedů

Podle agentury Remax byty v Horních Rakousích podražily o 6,7 procenta, píší OÖN. Typický vlastní byt loni prodaný v Linci, 70 metrů čtverečních velký, stál průměrně 3448 eur za metr (celkem 201 620 eur, meziročně o 6,7 % víc). Pro srovnání, ve vídeňském 1. okrese byl metr za 10 318 (celý byt 226 228), v Innsbrucku 5393, v Salcburku 4538. Absolutně nejlevnější průměrný byt byl v Rohrbachu (58 000).