„Nechybí tu samozřejmě jedna z nejproslulejších scén, kdy slavné Marilyn Monroe zdvíhá sukně vzduch z šachty metra, jak to 15. září 1954 zachytil při natáčení Slaměného roku fotograf Eliott Erwitt,“ připomíná pasovský deník PNP s tím, že tento moment je zachován jen na fotografiích, ne ve filmu.

Na pasovské výstavě jsou fotografie převážně z Hollywoodu z padesátých let. „Z asi 80 000 fotografií agentury je vybrána stovka. Reprezentuje dvanáct filmů a mnoho známých režisérů a herců jako Jamese Deana, Katharine Hepburnovou, Johna Wayna nebo Orsona Wellse,“ uvádí list. „Charly Chaplin je tu jako 63letý, když v roce 1952 při režijní práci na Limelight poklekl před kamerou. Fotograf Eugene Smith při tom nechtěně odhalil díru v podrážce jeho boty. Tvorbu dramatických scén natáčení Moby Dicku z roku 1956, kdy například Gregory Peck alias kapitán Ahab je stržen velrybou do hlubin, zachytil vídeňský fotograf Erich Lessing, který k Magnumu patří dodnes. Pozoruhodné fotografie Elizabeth Taylorové z roku 1959 jsou od Burta Glinna.“
Na výstavě jsou vedle hollywoodské produkce i fotografie německých hvězd jako Romy Schneiderové a Klause Kinského v erotických scénách francouzského filmu Nachtblende z roku 1974. Výstava potrvá do 27. března. Muzeum je otevřeno s výjimkou pondělků denně od 10 do 18 hodin. K dispozici je katalog.

Zruší automaty?

Podle protidrogové zmocněnkyně spolkové vlády Mechthild Dyckmansové by mělo z restaurací, pump, nákupních center či letišť zmizet všech 50 000 hracích automatů, které tam dnes jsou. Kromě toho chce stanovit drastické podmínky pro 10 000 heren. „Největší potenciál závislosti na hazardu je právě v těchto automatech,“ řekla Dyckmansová. Hraní podle ní propadlo v Německu na 400 000 lidí. Proti zákazu je naopak třeba její stranický kolega (FDP) ministr hospodářství Rainer Brüderle, který by pouze omezil počet přístrojů v restauracích.

Dyckmansová poukazuje na praxi kasín, kde jsou hosté jmenovitě podchycováni a kdo propadne závislosti na ruletě nebo Black Jacku, dostane celoněmecký zákaz vstupu do heren. Zmocněnkyně by chtěla najít podobný systém i pro privátní herny. Zamýšlí i zavedení jediné hrací karty pro hráče, aby nemohl hrát současně na více přístrojích.

Drogy za volantem

Rakouská policie loni stáhla z provozu 1094 řidičů pod vlivem drog. To bylo o 16,4 procenta víc než v roce 2009. Otmar Bruckner z dopravní služby ministerstva vnitra nárůst přikládá kvalitnějšímu školení policistů pracujících v tomto oboru. Protože v Rakousku nejsou k dispozici žádné přístroje na předběžné zjišťování přítomnosti drogy v těle, policie vychází z alkotestů. „Pokud kontrolovaný vykazuje známky ovlivnění návykovou látkou a je u něho zjištěna jen malá alkoholemie, musí k lékařské kontrole,“ uvádí Bruckner v deníku OÖN. Loni bylo v zemi provedeno o 20 procent víc kontrol na alkohol, což vedlo i k odhalení více řidičů pod vlivem drog.

Kromě oznámení na tato porušení zákona bylo loni stíháno 37 519 řidičů pro alkohol za volantem. Experti přitom předpokládají, že každý pátý podnapilý má v sobě i jinou drogu, jenže to zůstává neodhaleno pro absenci detekčních prostředků. Pravděpodobně od března chtějí ve Vídni testovat přístroj, který by předběžně přítomnost drogy v těle řidiče odhalil. „Zastaveno by tak mohlo být asi desetkrát víc řidičů pod vlivem,“ domnívá se Armin Kaltenegger, vedoucí právní sekce kuratoria pro bezpečnost dopravy. Má jít o tzv. Frenzelovy brýle s patnácti dioptriemi, které budou nasazovány podezřelým řidičům. Při zasvícení do očí má ovlivnění návykovou látkou prokázat reakce pupily.

Konkurenční rychlíky

Od 11. prosince tohoto roku mají na trať Vídeň – Salcburk vyjet první vlakové soupravy privátní společnosti. Pro Linec na trase provozovatelé hledají deset strojvedoucích a 50 „průvodčích klientů“, jak společnost Westbahn přejmenovala dosavadní vlakové průvodčí. Mají prodávat jízdenky, ale také servírovat občerstvení a udržovat čistotu ve vlaku, píše deník OÖN. V šesti vagonech těchto vlaků má být 500 míst. Jízdní časy si firma zamluvila na 15 let dopředu. Z Lince do Vídně má odjíždět dvanáct vlaků mezi pátou a 21. hodinou vždy krátce po celé, na Salcburk krátce před celou.

„Největší zbraní společnosti má být, že zpáteční jízdenka bude platit věčně,“ uvádí deník. „Státní ÖBB totiž nedávno cestující rozzlobily tím, že platnost zpáteční jízdenky zkrátily z jednoho měsíce na dva dny. Opatření pak muselo být zase rychle zrušeno.“ Dalším lákadlem je garance nerušeného provozu mobilů ve vlacích zavedením speciálních zesilovačů signálů všech provozovatelů sítí, prý prvního v Evropě. Soupravy z hliníku se mají rychleji rozjíždět a rychleji brzdit, což umožní kratší dobu přepravy než u ÖBB – mezi Vídní a Salcburkem na tři hodiny, po odstranění úseků pomalé jízdy na dvě a půl.

Na Westbahnu se podílejí francouzská státní železnice SNCF 26 procenty (40 milionů eur), švýcarský investor má 22 procent. Zbytek patří zakladatelům Haselsteinerovi, akcionáři Strabagu, a bývalému manažerovi ÖBB Wehingerovi.