Pomoc hledala u kulturního dotačního fondu země Horní Rakousy, ale místo 30 000 eur dostala jen příslib tisícovky, napsal deník OÖN.

Spolek, který v příštím roce oslaví 30 let existence, se před dvěma roky přestěhoval do nového objektu, který je dnes největším centrem homosexuálů a lesbiček v celém Rakousku. Je v něm kavárna, poradenské centrum, prostory pro semináře, čtyři malé byty pro starší a sál o 300 m². „Pořád se u nás něco děje, ale vstupné zdaleka nestačí pokrývat náklady,“ říká mluvčí Hosi Gernot Wartner. Pracují prý maximálně úsporně, mají jen pět zaměstnanců, velká část spolupracovníků jsou dobrovolníci, ale deficit přesto dosahuje 30 000 eur.

V pomoc z kulturního fondu klub doufal mj. proto, že pořádá také veřejná čtení, kabarety, večery písní, výstavy atd. Země jim ale schválila jen tisíc eur, a to na každoroční pouliční slavnost. „Vedení Hosi je blízké podezření, že nejde ani tak o peníze, jako o ‚ideologický problém‘,“ píše deník. „Nejsme zkrátka spolek lidových zvyků. Zemský hejtman nás třeba nemusí mít rád, ale je přece také hejtmanem šedesáti tisíc gayů a lesbiček,“ říká Wartner.

Hejtman Pühringer k tomu poznamenává, že vždy opakoval, že země přispěje ke stavbě centra, ale ne na jeho běžný provoz, tak, jako je tomu i u jiných subjektů. Ostatně sociální resort zemské vlády přispívá na činnost Hosi právě 30 000 eur ročně a město Linec sedmdesáti tisíci. Rozpočet spolku je tak kryt ze 41 procent z veřejných prostředků. Zbytek pokrývají členské příspěvky, dary, sponzoring a vybrané vstupné.

Spermie – věc státu

Darování spermií a vaječných buněk k umělému oplodnění zůstává v Rakousku zakázáno, informoval linecký list Volksblatt. Evropský soud pro lidská práva odmítl stížnost dvou rakouských manželských párů. Ty se cítí poškozeny na svém právu na soukromý a rodinný život a znerovnoprávněny oproti párům, které nejsou k in–vitro oplodnění odkázány na dárce.

„Evropský soud sice odkázal na zřetelný trend v Evropě povolovat darování buněk k tomuto účelu, potvrdil ale rozhodovací pravomoc jednotlivých států v této otázce,“ vysvětluje Volksblatt. Lidovecká ministryně spravedlnosti Beatrix Karlová rozhodnutí soudu uvítala, mluvčí ministra zdravotnictví Aloise Stögera (SPÖ) ale má současný rakouský zákon za již neodpovídající době. „Vídeňský gynekolog Wilfried Feichtinger, lékařský ‚otec‘ prvních rakouských dětí ze zkumavky, označil rozsudek za svinstvo,“ uzavírá Volksblatt.

Miliardové úspory

Rakouské domácnosti vlastnily k červnu finanční jmění 308 miliard eur. Podle národní banky se stav od konce roku 2009 příliš nezměnil. Přes klesající kvótu spoření – aktuálně pod devět procent a tedy méně než dlouhodobý průměr – zůstávají domácnosti nejdůležitějším poskytovatelem prostředků bankám. Třetina úspor je na běžných účtech, 47 procent na termínovaných do dvou let, což svědčí o tom, že Rakušané v časech krize preferují rychle přístupné peníze, píše Volksblatt.

Americký Bud v Rakousku

Americký koncern Anheuser-Busch smí začít prodávat své značky „Bud“ a „American Bud“ v Rakousku. Rozhodl to rakouský Nejvyšší soud po dvanáctiletém sporu mezi Anheuser-Buschem a českým Budweiser Budvarem.

Podle listu Češi v roce 1999 požádali u obchodního soudu ve Vídni o vydání předběžného opatření zakazujícího prodej „Budu“. To následně potvrdily vrchní zemský soud a nejvyšší soud. Češi se odvolávali na bilaterální československo–rakouskou dohodu z roku 1976 k ochraně obchodních známek, vysvětlil deník. Od té doby šel případ od instance k instanci. Dvakrát v něm zasahoval Evropský soudní dvůr, třikrát rakouský nejvyšší soud, a nyní je prý jeho rozhodnutí již pravomocné. „Opírá se o závěr soudců evropského soudu, že zmíněnou dohodu z roku 1976 je třeba podřadit evropskému známkovému právu,“ napsal list.

Vysázejí tisíc stromů

V dolnobavorské obci Rinchnach bude k tisícímu roku trvání vysazena tisícovka ovocných stromů. „Stromy objednané obcí budou v brzké době dodány,“ píše deník PNP s odvoláním na vyjádření starosty Michaela Schallera. Každý majitel nemovitosti na území obce dostane možnost získat jeden stromek s podmínkou, že jej bude pěstovat. Část stromů bude pěstovat obec sama na veřejných plochách. Pokud by nějaké z dodávky přebývaly, mohou si převzít zájmová sdružení v obci.