Jde o největší český teplárenský projekt za poslední desetiletí a od třetího nejdelšího horkovodu v zemi si všichni slibují skokové snížení emisí díky omezení množství spalovaného uhlí. Stavba horkovodu začala na jaře 2019 a měla skončit na podzimu 2020 před topnou sezonou, jenže realizaci dva roky zdržel v době pandemie krach původní zhotovitelské firmy, kterou nahradila jiná.

Dvacetileté čekání

Jaderná elektrárna Temelín se dvěma reaktory byla přitom naplno spuštěna již v roce 2003. Za socialismu v 80. letech 20. století plánovali odborníci čtyři bloky, jenže vláda ČR premiéra Václava Klause usnesením č. 103/93 z března 1993 rozhodla o dostavbě JE Temelín pouze v rozsahu dvou bloků. Tím se na další desetiletí dobrovolně připravila země o větší podíl jádra v energetickém mixu, znamenající i větší soběstačnost, a naopak uvázala k rozsáhlejší těžbě a spalování fosilních paliv, které stojí za většinou celosvětových emisí skleníkových plynů.

Zahájení zkušebního provozu horkovodu z jaderné elektrárny Temelín do metropole Jihočeského kraje v Teplárně České Budějovice.Zahájení zkušebního provozu horkovodu z Jaderné elektrárny Temelín do Budějovic. Zdroj: Deník/Zuzana Gabajová

„Horkovod je projekt, na který jižní Čechy čekaly přes dvacet let, od kdy je v provozu temelínská elektrárna,“ připomněl prodlevu při zahájení zkušebního provozu jihočeský hejtman Martin Kuba. „Jde o největší teplárenský a o jeden z největších ekologických projektů posledních desetiletí,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. „Pokud bychom chtěli toto teplo vyrobit z uhlí, museli bychom vypustit přes 80 000 tun oxidu uhličitého ročně.“

Participativní rozpočet v Českých Budějovicích už podpořil lavičky nad slepým ramenem Malše.
Budějovice dostanou první městský ovocný sad i další hřiště

Ročně má jaderná elektrárna dodávat Budějovicím 750 TJ (terajoule) tepla a pokryje asi třetinu spotřeby krajského města. Bezemisní teplo bude ohřívat hlavně sídliště Vltava, Máj i další odběratele. Pamětníci vzpomínají, že tyto sliby padaly už v 80. letech, stejně jako sliby bezplatného či zvýhodněného jízdného v městských trolejbusech. „Klademe maximální důraz na životní prostředí a tento projekt nás posunuje dál. Skokově se zlepšujeme na žebříčku měst, která snižují emise,“ dodala primátorka Dagmar Škodová Parmová.

Radost hygieniků i sousedů

Zlepšení situace vítají i odborníci. „Vybudování a zprovoznění teplovodu je z našeho pohledu ochrany veřejného zdraví zcela zásadní událostí a jde o dobrou zprávu pro obyvatele krajského města a celé českobudějovické kotliny,“ zdůrazňuje Kvetoslava Kotrbová, ředitelka krajské hygienické stranice. „V budějovických teplárenských zdrojích umožní významné snížení spotřeby uhlí, což povede ke snížení emisí skleníkových plynů v řádu vyšších desítek tisíc tun včetně polutantů (znečišťující a škodící chemické látky, pozn. red.) a až 80 000 tun emisí CO2 ročně. Navíc se v okolí teplárenských provozů významně sníží prašnost z manipulace na uhelných skládkách a samotného provozu. Prašnost bývala problémem v oblasti hygieny komunální, k jejímu snížení docházelo např. investicemi do méně prašných technologií, ale stoprocentně odstranit ji nelze. Proto bude mít snížení spotřeby uhlí pozitivní vliv na kvalitu života obyvatel v okolí teplárny na Novohradské ulici. Z dlouhodobého hlediska dopadů na veřejné zdraví bude mít tento krok pozitivní efekt, protože každé snížení koncentrací škodlivin v ovzduší má vliv na snížení rizika plicních onemocnění. To neplatí pouze pro velké zdroje, ale i pro malá, lokální topeniště. Měřitelný a vyhodnotitelný je ale až v delším časovém horizontu. Pravidelně zpracováváme data, týkající se příčin úmrtnosti a nemocnosti populace kraje za čtyři nebo pětileté období, takže s odstupem času budeme moci porovnat data nemocnosti v této kategorii onemocnění a vyhodnotit efekty,“ dodává šéfka jihočeských hygieniků Kvetoslava Kotrbová.

Stavba horkovodu u Temelína - ČEZ začal 15. března 2019 stavět 26 kilometrů dlouhý horkovod mezi jadernou elektrárnou Temelín a Českými Budějovice.  .ČEZ začal stavět 26 kilometrů dlouhý horkovod mezi Jadernou elektrárnou Temelín a Českými Budějovice 15. března 2019.Zdroj: ČTK

Teplo do Týna

Proč už ale voda z Temelína dávno neproudí horkovodem, který se mohl začít stavět již s uvedením elektrárny do zkušebního provozu? Do ovzduší Budějovic by se tak nedostaly miliony tun CO2 a město a jeho obyvatelstvo by byli rozhodně zdravější. „Zásadní vliv na nerealizaci projektu horkovodu do Budějovic měl fakt, že stavba elektrárny prošla historickým přelomem, tedy rokem 1989, kdy země opustila socialismus a začalo se nastavovat tržní prostředí,“ připomněl Marek Sviták, mluvčí JE Temelín. „Ještě dlouho po roce 1989 přitom nebylo zcela jasné, zda se vůbec dokončí elektrárna samotná. Definitivní slovo ze strany vlády padlo až v roce 1998. V této nejistotě logicky nešlo plánovat zabezpečení vytápění krajského města. Proto projekt z obou stran usnul, a město muselo vsadit na jistotu. Ale zase je pozitivní, že jsme nyní nezačali zcela od zeleného stolu,“ říká mluvčí.

Redukce se tehdy netýkala vyvedení tepla do Týna nad Vltavou, kde k dokončení liniové stavby a prvním dodávkám došlo už v roce 1998. Dodávky zabezpečovala plynová výtopna, protože ten rok česká vláda teprve definitivně rozhodla o dokončení jaderného bloku. Od té doby Temelín do Týna dodal cca 4,5 tisíce TJ a tyto dodávky zde měly a mají významný pozitivní vliv na životní prostředí. „Přechodem na teplo z elektrárny zde bylo zrušeno 22 středně velkých uhelných výtopen a tři velké kotelny, takže město nyní patří mezi oblasti s nejčistším vzduchem v jižních Čechách,“ dodává Marek Sviták.

Jednání na etapy

O bezemisní teplo se snažilo vedení města již v minulosti. „Už v období 2010 až 2014 vyjednávala teplárna, respektive město, o podmínkách dané investice ze strany ČEZu a zejména o ceně dodaného tepla,“ připomíná současný náměstek primátorky Tomáš Bouzek. „Jednání bylo dotaženo až v dalších volebních obdobích. Po uzavření smlouvy pak vysoutěžil ČEZ zhotovitele zakázky, který ji začal realizovat. Ten se ale dostal následně do insolvence, a hrozilo, že ČEZ investici odepíše a nebude ji realizovat. Následně byl uzavřen dodatek k původní smlouvě, ČEZ vysoutěžil nového zhotovitele, který stavbu dokončil,“ dodal náměstek.

Zahájení zkušebního provozu horkovodu z jaderné elektrárny Temelín do metropole Jihočeského kraje v Teplárně České Budějovice.Zahájení zkušebního provozu horkovodu z Jaderné elektrárny Temelín do Budějovic.Zdroj: Deník/Zuzana Gabajová

Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva akciové společnosti Teplárna České Budějovice, vysvětluje zpoždění. „Vlastní stavbě horkovodního napáječe předcházela kromě fáze projektové přípravy na straně ČEZ hlavně také na straně Teplárny České Budějovice velmi náročná a letitá fáze konverze části parovodní sítě na horkovodní rozvody na území krajského města tam, kde to dávalo ekonomický a technický smysl. Výsledkem bylo dosažení takového objemu zákazníků připojených na horkovody, který kapacitně odpovídá napojení efektivního bezemisního zdroje, jakým je napáječ z Temelína. Parovodní síť se racionalizovala tak, aby byly zajištěny bezpečné dodávky zákazníkům např. v oblasti průmyslu, který potřebuje pro svou činnosti technologickou páru,“ vysvětluje s tím, že případné podílení se na nákladech nebylo v plánu. „Už na počátku obchodních jednání mezi teplárnou a ČEZ se uvedený model v podobě investice na straně společnosti ČEZ jevil jako ekonomicky přijatelný a pro městskou teplárnu výhodný v období nastupující dekarbonizace podniku a s ní souvisejících investic teplárny do proměny vlastních hnědouhelných zdrojů,“ dodal Tomáš Kollarczyk.

Pohledem ekologa

Teplárna České Budějovice stejně jako jiné teplárny v kraji patří kvůli spalování uhlí k největším znečišťovatelům ovzduší. Údaje každoročně poskytuje Integrovaný registr znečisťování (www.irz.cz), kam data hlásí každoročně provozovatelé zdrojů znečištění.

„Teplárna České Budějovice je stále významným zdrojem emisí znečišťujících látek v kraji,“ říká Jiří Koželouh, vedoucí programu Klima, energie a odpady z ekologického Hnutí DUHA. „Je největším zdrojem oxidů dusíku, největším zdrojem skleníkového CO2. Celkové emise látek způsobujících kyselé deště řadí Teplárnu České Budějovice na druhé místo.“ Nejvíce plynů způsobujících kyselé srážky na jihu loni vypustila Teplárna Strakonice, třetí je Teplárna Tábor.

Podchod mezi vlakovým a autobusovým nádražím v Českých Budějovicích.
Podchod u nádraží v Budějovicích by čtenáři Deníku nechali otevřený

Ulehčit ovzduší a zlepšit život i zdraví obyvatelům města a okolí tedy mohl horkovod už dříve, kdyby byl prioritou a jeho stavba se realizovala. „Pokud by horkovod z Temelína fungoval už před 20 lety, bylo skutečně možné spálit méně uhlí pro vytápění v krajském městě, a tedy i vypustit méně emisí CO2 či látek způsobujících kyselé deště,“ souhlasí Jiří Koželouh, který zároveň upozorňuje i na možné otazníky. „Aktuální spuštění horkovodu může sice vést k pozitivnímu efektu snížení emisí, ale také naopak k negativnímu efektu závislosti na vysokých dodávkách tepla z jednoho zdroje. Horkovod se musí zaplatit, a proto může být v zájmu města i elektrárny, aby se moc nesnižovala spotřeba tepla v napojených domech. Přitom v zájmu občanů je co největší snížení spotřeby tepla, které je hlavní složkou výdajů za energie. Horkovod přitom není samospásný. Kromě něho se připravuje i spalovna odpadů, respektive zařízení pro energetické využívání odpadů Vráto, kde zase hrozí růst zájmu o udržování či zvyšování množství odpadů, aby bylo palivo,“ říká Jiří Koželouh a dodává, že se již chystá daleko dražší projekt horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna.

Dvě speciální potrubí o déle 26 kilometrů a vnějším průměru 80 a 71 centimetrů propojují JE Temelín a budějovickou horkovodní síť v majetku městské teplárny. Voda je ohřívaná párou odebíranou z největších turbosoustrojí v ČR. Ve špičce v zimě má v potrubí do města proudit voda o teplotě 140 °C, zpět se po ochlazení v síti teplárny bude vracet voda o teplotě kolem 70 °C. V teplejších obdobích roku bude teplota vody 90 °C. Tepelná ztráta je na trase z elektrárny do Budějovic asi 3 % v zimním období. Celkové náklady stavby jsou 2,4 mld. korun. Zdroj: www.cez.cz

Zdroj: Se svolením Jaderné elektrárny Temelín.