Největší změnou „stříbrné koledy“ byli dva horničtí koledníci. Místo růžičkové nebo slaměné koledy, které jsou jinak v jižních Čechách obvyklé, se v průvodu objevili dva muži v hornických uniformách. „Na klobouku je padesát dva stříbrných třásní,“ vysvětlil k neobvyklému názvu koledy Vratislav Klabouch. Hojná byla i účast mladších ročníků.

„Chtěli jsme, aby to bylo pro děti. Není nás padesát na nějaký velký masopustní průvod,“ doplnil Klabouch. Koleda šla nejprve s dětmi z mateřské školky, potom se školními dětmi a odpoledne vyrazila do hospod.

V úterý v restauraci Na Americe pohřbívali rudolfovští masopusta, ale předtím se jim originálně rozdvojil a „maso“ předalo vládu „půstu“. „Symbolem předané vlády je obrovský klíč od pospolitosti,“ naznačil Klabouch jeden z původních smyslů masopustního zvyku, tedy upevnění vztahů mezi lidmi.
„Inovace je hnací motor. Když vzniká nová tradice je důležité, že to účastníky baví a těší,“ míní etnograf Jihočeského muzea František Krejča. „Tradice je to, co lidem vyhovuje a upevňuje místní komunitu,“ dodal Krejča.

Podle etnografa je správné sunout vozík tradice kupředu novými pohledy, i když rituály a termíny starobylých zvyků platí, protože vycházejí z předpokladů, které byly po staletí dané.

Staré tradice si před včerejší premiérou své koledy nastudovali i Rudolfovští ze starší i novější literatury. „Nejvíc práce odpracovala knihovnice Jana Malšovská. Pavel Brožka zveršoval celé libreto. Koledy a pohřbívání masopustu v hospodě,“ vypočetl Klabouch, který stál i u zrodu hornických slavností ve městě.

Každý, komu neobvyklý průvod věnoval kolečko, měl něco odevzdat koledníkům k občerstvení nebo bábám do nůše. K upoutání pozornosti sloužila střelba. „Jen prach a papír,“ popsal nabíjenou munici do karabiny husar a už se shýbal, aby pomohl svému druhovi – dělostřelci s kanonem. „Původně měli takovéhle v Norimberku jako hmoždíře. Nabíjíme prach a papír,“ řekl Milan Slaba z Adamova po jedné z ran patnáctikilového modelu děla.
„Nalíčila mě maminka, průvod se mi líbí,“ pochválila si akci v přestávce u kostela Terezka Novotná z rudolfovské mateřinky.

„Kdyby tradice zanikla, děti si snad jednou vzpomenou, až budou větší,“ řekl k hojné dětské účasti při koledě Klabouch.

Rudolfovský masopust byl dlouho spíše karnevalovým průvodem než klasickým obcházením stavení s koledou. Krátce po válce však zanikl a pozdější pokusy o jeho obnovu neměly trvalý úspěch. Znovu se místní o to pokusili v úterý.