close Logo Deník na návštěvě. info Zdroj: Deník zoom_in

Při zavěšování zvonů připravili doprovodný program. Pavel Šmíd, jeden z organizátorů akce, připomíná, že zvony nazvané podle patronů kostela Petr a Pavel a vyrobené dílnou rodiny Pernerů, byly přivezeny ke kostelu v průvodu. Nachystané bylo v dalším programu divadlo i muzika. Není divu, že Hosínští vše připravili tak pečlivě. Odlití a zavěšení zvonů totiž předcházelo několik let úsilí, včetně sbírky která pokryla část nákladů na nové bronzové ozdoby kostela, které možná nejsou tak viditelné, ale zato jsou do daleka slyšitelné.

Největším soukromým dárcem byl Josef Žáček, již zesnulý hosínský rodák. „Ještě pamatoval původní zvony,“ říká k dárci Pavel Šmíd s tím, že původní zvony vzala kostelu válečná rekvizice. Přispěly také obce Hosín, Borek, Hrdějovice a Chotýčany. Sbírka se konala i v kostelích.

Ke vzácným hostům patřil Karel Schwarzenberg. Pavel Šmíd ho oslovil přes fotografa, který dělal oficiální snímky například Václava Havla. „Karel Schwarzenberg přijel, když se dozvěděl, že jde o Hosín, i když měl původně jiný program,“ poukazuje Pavel Šmíd na to, že Hosín dlouho patřil pod panství Hluboká a Schwarzenbergové dokonce podpořili i stavbu nynějšího kostela v Hosíně před více než sto lety.

Odlévali i pro sousedy

Podle tehdejšího administrátora farnosti a dnes starosty Jana Řičánka se akce povedla a měla ohlas nejen mezi místními, proto se koná každý rok. Většinou také s odléváním nových zvonů. V Hosíně už odlévali zvon třeba pro nedalekou hrdějovickou školu. Čtyřkilový zvon odlil Jan Šeda z rodinné dílny v Orlických horách. Dřevěná zvonička, která u školy nahradila odumřelý rituální strom, vznikla z iniciativy rodičů školáků. Je dílem řezbáře Víti Marčíka mladšího.

V Hosíně třeba ulili také kus nazvaný Oldřich pro malý pivovar z Vlachova Březí. Podle Jana Šedy, který se Hosínského zvonění účastní pravidelně, se vloni pracovalo pro jihočeskou Dražíč. „Nese nápis Panna Maria a letopočet 2020,“ zmínil podrobnosti ke zvonu při odlévání pro Dražíč Jan Šeda, který byl na jih Čech tehdy doprovázen mladším synem Josefem. Se starším Janem už řadu let odlévá bronzové zvony od menších vánočních až po větší o váze desítek kilogramů pro kostely.

Za soumraku

Odlévání se kvůli vizuálním efektům zahajuje většinou až po soumraku. Přes den Hosínské zvonění nabízí většinou divadelní představení pro děti, dílničku, řemeslnické stánky, vystoupení kejklířů nebo muzikantů. „Tady na farním dvoře je hudba a prodejní stánky, na zahradě je to víc pro děti,“ říká k rozložení slavnosti Jan Řičánek. Na zahradě bývá i ovocný nealkoholický bar. Kdo chce, může využít tradiční služby Lehánkova, což je seskupení několika postelí pod velikým ořešákem. Akci připravují desítky dobrovolníků, kteří nachystají vedle kulturního programu třeba i hry pro děti. A nechybí ani humor a nadsázka. „Baví nás to,“ říká o Hosínském zvonění s úsměvem Jan Řičánek.

Nynější kostel sv. Petra a Pavla, pro který se odlévaly zvony, jež symbolicky přinesly obci novou tradici, byl původně románským kostelíkem z 11. nebo 12. století. V letech 1260 – 1280 byl začleněn do raně gotického kostela jako sakristie, která se později, někdy kolem roku 1340, dočkala hodnotné freskové výzdoby. Objekt byl upraven ještě v baroku, ale na konci 19. století už nestačil nárokům a byl z větší části, až na sakristii stržen a nahrazen současnou pseudorománskou stavbou ze žlutých šamotových cihel a z kamene.