Když se stavěla železniční trať z Českých Velenic do Českých Budějovic a dále na Plzeň (nezapomeňme, že v 19. století šlo o spojení Vídně se západními Čechami), vzniklo i nádraží Nová Ves. Paradoxně, v Nové Vsi tehdy neleželo.

Jak upozorňuje Kateřina Ašenbrennerová, která vede novoveský zpravodaj, nádraží se stavělo mezi Novou Vsí, jejíž původní zástavba leží východně od dnešní největší části obce u nádraží, Hůrkou, Nedabylí a Borovnicí. Traduje se, že to bylo proto, aby se nikdo necítil poškozen…

„Dlouho se zvažovalo, na které straně kolejí nádraží vznikne,“ dodává další zajímavost Kateřina Ašenbrennerová, která úzce spolupracuje ohledně historie obce s kronikářem Jiřím Vávrou. Kdyby se stavělo severně od kolejí a ne jižně, už by to byl jiný katastr a nádraží by neslo jméno Hůrka!

Ilustrační fotoIlustrační fotoZdroj: Deník

A výčet zajímavostí spojených s nádražím tím nekončí. Málokdo si nepovšimne dřevěné části hostince, který je od kolejí vzdálen jen pár kroků. Původně sem byl na pozemky Schwarzenbergů převezen (asi 1896) jen dřevěný pavilon, který byl součástí prezentace třeboňského schwarzenberského pivovaru na Zemské jubilejní výstavě v Praze 1891. Měl u nového nádraží, kde jinak stál jen drážní domek, sloužit jako hostinec. Mimo jiné jej ale měli později v nájmu i Sokolové. Ovšem jejich Pamětní kniha k roku 1919 kritizuje nízký strop a dva sloupy podpírající trámy. Sloupy podpírající střechu překážejí jak při pochodu, tak při prostných. "O nářaďovém cvičení ani nemluvě. Odvážnější cvičenec by si při takovém veletoči v nejlepším případě srazil nohy," konstatuje autor zápisu. Už předtím poznamenal, že v dřevěném objektu v zimě mrzne a osvětlen je jen petrolejovou lampičkou.

Sokolové, jejichž starosta bratr Kašpar Krejčí měl objekt v nájmu, usilovali o přestavbu, pivovar chtěl zachovat památkový ráz. Nakonec došlo ke kompromisní renovaci v roce 1926, ale cenou za ni bylo zvýšení nájmu… Roku 1931 byl hostinec rozšířen zděnou přístavbou. Například po roce 1965 se o dřevěnou část hostince starali hlavně členové organizace zahrádkářského svazu, kteří zde měli klubovnu sloužila i jako kinosál.

Dnes slouží celý objekt jako sídlo místního hostince, který k dnešnímu dni provozuje pan Břetislav Šádek z Kájova, který provedl ve spolupráci s obecním úřadem na přelomu let 2011 a 2012 kompletní rekonstrukci interiéru hostince a jeho vnitřního vybavení. I v době uzavření gastroprovozů je v chodu v Nové Vsi okénko, a zákazníkům se nabízí třeba bramborákové hody nebo jako velikonoční menu kachna. Web hostince zve k návštěvě slovy: „Ať už k nám přijedete autem, vlakem a nebo přijdete pěšky, u nás v HOSTINCI je pořád hezky.“

Od nádraží se lze podle turistického rozcestníku vydat na několik tras a poutníka jistě zaujme i velká dřevosochařská práce Jiřího Nekoly, která před časem vznikla při obecních slavnostech a dnes stojí v okrasné koutu u budovy. Vyřezané postavy mají představovat svatého Benedikta a vodní víly.