„Plánují akce až k referendu či k prosazování se na kandidátní listiny do komunálních voleb 2014,“ píše deník PNP. „Současně chtějí plakátovou akcí působit na hosty, aby tolik nerušili noční klid před restauracemi. ‚Budeme klidně dělat městu šerify,‘ říká ironicky iniciátor odporu Andi Vilsmeier.“

V nadcházejících dnech bude především před zařízeními zúčastněných gastronomů rozvěšeno kolem 150 plakátů s výzvami Prosíme, kuřte tiše a Prosíme o klid při odchodu z lokálu – kvůli zavírací době. Na 15. březen, k zasedání pořádkového výboru města, chystají pokojný pochod sympatizantů.
Do komunální politiky se pasovští hostinští chtějí aktivněji zapojovat i proto, že se obávají případného vyhlášení města za světové kulturní dědictví – aby se pak prý po nich třeba nechtělo zavírat lokály dřív, poznamenává PNP.

Město od zkrácení provozní doby hospod a klubů očekává méně rušení nočního klidu a s menším množství vypitého alkoholu i méně výtržnictví a vandalismu.

Linec stárne

Rekordní počet stoletých žije v Linci. Před 25 lety byli jen dva, před pěti lety deset, dnes je jich 29. „Šestnácti je rovná stovka, pěti 101, osmi 102,“ píší OÖN. Patnáct těchto seniorů žije ještě v privátních domácnostech, čtrnáct je v domovech seniorů, z toho osm v městských zařízeních.

Už ted je čtvrtina obyvatel Lince starších 60 let. Během nadcházejících 20 let se počet Linečáků ve věku 70 – 69 let zvýší o 34 procenta, ve věku 80 – 89 let o 19 procent, počet starších 90 let se více než zdvojnásobí, z 1350 na 3046, uvedl deník. Podle místostarosty Lugera ovlivňuje vývoj vedle stoupající očekávané délky života i to, že se do města kvůli jeho rozvinutější infrastruktuře – od lékařské péče přes veřejnou dopravu, možnosti nakupování a mobilní péče – vracejí senioři, kteří část života strávili na venkově.

Vrah na svobodu?

57letý Georg Brunnbauer, který si ve věznici Garstenu odpykává doživotí, si po 19 letech za mřížemi zvyká na normální svět. „Zatím ve formě vycházek s doprovodem,“ píše deník OÖN. „Tento tzv. uvolněný výkon trestu je důsledkem usnesení soudu z roku 2009.“

Brunnbauer byl odsouzen v prosinci 1992 za vraždu, dva pokusy o vraždu a obecné ohrožení. 5. února toho roku zaútočil výbušninou na četnickou strážnici v Haidu. O hodinu později v Hörschingu začal střílet ze vzdálenosti ani ne metr na tři policisty, kteří ho chtěli zatknout. Erwin Furtner (24) zemřel, dva jeho kolegové utrpěli těžká zranění. Soud ho vzhledem k psychické poruše umístil k výkonu trestu do věznice pro duševně abnormální zločince.
V roce 2009 při rutinním vyšetření znalci zjistili, že už nepředstavuje pro společnost žádné nebezpečí a mohl by být brzy z výkonu trestu podmíněně propuštěn. „Odsouzený přešel ze zvláštního oddělení do normálního vězeňského režimu, a protože si odpykal více než patnáct let, má právo požádat o podmíněné propuštění. To udělal v roce 2010 a soudy mu to zamítly. Může ale kdykoliv svou žádost opakovat,“ píše deník.

Jubileum Coca – Coly

U příležitosti 125 let Coca–Coly – od data, kdy lékárník John S. Pemberton vymyslel v Atlantě recept – si v Horních Rakousích připomínají její začátky v této zemi.

Přišla do Lambachu v roce 1946 jako na jedno ze 63 plnicích zařízení po celém světě, zásobujících výlučně americkou armádu. „Až v roce 1953 mohla být cola oficiálně prodávána i civilním osobám,“ píše deník OÖN. S produkcí tehdy začal v Lambachu Paul König OGH s 21 zaměstnanci a čtyřmi nákladními auty. V prvním roce se coly v Horních Rakousích prodalo 2681 beden. „Vyvolalo to kontroverzní diskusi. Konzervativci křičeli, že cola je pro Rakousko civilizační ztrátou, komunisté volali, že hnědé nebezpečí už nepřichází z Německa, ale z Ameriky,“ líčí OÖN.

V roce 1957 stála čtvrtlitrová lahvička coly v Rakousku dva šilinky. Linecký deník to srovnává s cenou kilogramu chleba, který byl za pět šilinků. Konzumenti ale byli osvěžujícím nápojem nadšeni a koncese na stáčení coly se množily po celém Rakousku. V šedesátých letech byl sortiment rozšířen o Fantu, Sprite a Cappy. „Dnes má Coca – Cola v Rakousku 1150 zaměstnanců. Ve vídeňské produkci je ročně plněno průměrně 330 milionů litrů tohoto nápoje,“ dodává deník.

Vypořádává se pak s některými mýty kolem coly. Ujišťuje, že od roku 1903 společnost při výrobě nepoužívá kokain, a potvrzuje, že cola odstraňuje rez díky stopovému množství kyseliny fosforečné. Když prý ponoříte do nápoje na dva dny rezavý hřebík, vyndáte jej jako nový. Stejně prý vyčistí i mince.

Stipendium nevyužívané

Rakouští studenti mohou dostávat stipendium mezi pěti a 679 eury. „Minimálně deset procent studentů, kteří by na to měli nárok, ale žádosti nepodává, protože o možnosti neví,“ píše linecký list OÖN.

Od příštího zimního semestru lze ale i tak očekávat větší zájem, protože byla škrtnuta podpora rodin s 24–25letými studenty. „Mnoho žáků to asi dokonce uvítá, protože přídavky šly rodinám, ale stipendium dostanou do ruky přímo,“ spekuluje list.

Podle oddělení stipendií na ministerstvu se studenti nemusejí obávat, že by příspěvek vraceli – to se týká jen prvního ročníku, kdy musejí dokládat alespoň minimální studijní úspěch. Dosáhne–li nováček alespoň 30 bodů ECTS, mezinárodního systému hodnocení úrovně vysokoškolského vzdělání, má automaticky nárok na stipendium i v příštím roce. Vracet by je musel jen při méně než 15 bodech.

Ze 65 671 žádostí v roce 2009–10 bylo asi 70 procent vyřízeno kladně. Studentům bylo vyplaceno kolem 174 milionů eur. Dodatečné příplatky dostávají ti, kteří nebydlejí u rodičů, sirotci, žennatí atd. Výše stipendia je počítána podle příjmu rodičů, vlastních výdělků studenta (přesahuje–li 8000 eur za rok) a příjmu jeho partnera. Vydělávají–li rodiče příliš málo na to, aby mohli děti na studiích podporovat, mají žáci rovněž nárok na nejvyšší příspěvky.