„Hledali jsme houby v okolí Malont a vzal jsem s sebou psa, který by mi neodpustil, že já jdu na houby bez něj. Zrovna jsem očišťoval pěkného hříbka a najednou se okolo mě prohnal pes,“ začal vyprávět svou příhodu pětapadesátiletý Josef Hanuš z Českých Budějovic. „Tak mu jen tak ze srandy říkám, hledej houby a on, jak běžel, tak nohou zavadil o drobounkého hříbka zasazeného hluboko v trávě, který se mi dokutálel až ke košíku. Těžko bych ho viděl, vlastně mi ho pes našel sám,“ dodal Hanuš s úsměvem.


Kuriózním způsobem byl objeven i kozák, který rostl na dnes již bývalém vojenském cvičišti u Prachatic. „Chodili jsme si tam jako děti hrát,“ zavzpomínala Jana Lapková z Českých Budějovic. „Bylo tam spousta výmolů zarostlých travou, dalo se tam perfektně schovávat,“ naznačila.


„Jednou jsem takhle utíkala a nevšimla si jedné díry a zakopla. Spadly mi brýle. A jak tak rukou ťápu v trávě, abych je našla, koukám, málem jsem rozplácla i nádherného kozáka, který na mne koukal. Jako kdyby ho někdo vymodeloval ze sádry a posadil ho tam. Ale byl pravý, večer byla smaženice,“ usmála se.


„Jsem houby houbař, ale tenhle postup hledání se mi kupodivu osvědčil. O rok později jsem opět zakopla o nějakou větev. Tuším, že pod Libínem. A prakticky nosem čichla k ukázkové bedle, která byla ukrytá ve vysoké trávě,“ zasmála se.