Letos v červnu mu bude čtrnáct, vytáhl se do výšky, ale jinak se příliš nezměnil. V době televizní premiéry filmu byl pracovně dva dny v Praze, kde se v doprovodu otce a kamaráda zúčastnil natáčení klipu nadace v rámci pomoci onkologicky nemocným dětem.

„Na film se ale dívali s celým štábem na hotelu,“ sdělil Petrův děda Milan Kotlár. „Ovšem film Nabarvené ptáče sledoval už na premiéře v Itálii a pak i v Praze. I my jsme ho viděli. Ale v sobotu jsme se dívali znovu. Když jsem film viděl poprvé, vnímal jsem hlavně vnuka a sledoval, jak to zahrál. Až teď jsem se pohroužil do děje. Myslím, že film se povedl a má hodně do sebe. Četl jsem ten příběh i v knížce.“

„Oběma nám u televize tekly slzy,“ přiznala Petrova babička Věra Kotlárová. Po sobotním odvysílání filmu Kotlárovi obdrželi spoustu kladných ohlasů a vzkazů. „Lidé píšou maily, vzkazy přes telefon, že se jim Nabarvené ptáče líbilo,“ říká Milan Kotlár. „Z velké části jsou to Krumlováci a ti, co navštívili naši Cikánskou jizbu. Moc nás to těší.“ „Jsou to desítky kladných a moc pěkných ohlasů,“ přidala paní Věra. „Mezi nimi byl i jeden, že Petr hrál hezky, ale že je mu ho líto, co všechno při natáčení musel zakusit.“

Natáčení filmu Nabarvené ptáče,který režíruje Václav Marhoul,ve vojenském újezdu Boletice u Českého Krumlova
Nabarvené ptáče mělo televizní premiéru. Připomeňte si, jak se točilo na jihu

Pro rodiče, prarodiče i klučinu v hlavní roli bylo tehdejší natáčení náročné, protože desetiletý Petr v tom žádnou radost neviděl. „Dnes na natáčení vzpomínáme s úsměvem, ale to víte, osmiletý kluk nechtěl v ráno v půl šesté vstávat, nechtěl natáčet, nespolupracoval, chtěl si hrát,“ líčil Milan Kotlár. „Dnes už je trochu jiný. Na natáčení v Praze pracuje v pohodě. Mnohému se přitom naučí, dozví se, dostane se mezi jiné lidi, což ho baví. Kdyby dostal nabídku hrát v dalším filmu, určitě by do toho šel.“

„Ale pořád je stejně tvrdohlavý,“ směje se Věra Kotlárová. „Je přesvědčený, že pravdu má on a musí se dlouho přesvědčovat, než ustoupí. Je strašně živý, neposedí, každého utahá.“

V budoucnu by prý Petr rád byl hercem, nebo se stal veterinářem. Miluje zvířata. „A to všechny,“ podělila se Petrova babička o zážitky se svým vnukem ohledně jeho lásky k zvířatům. „V pěti letech mu děda daroval peníze, ať si pořídí zvířátko, jaké chce. Víte, co si vybral? Prý morče, jenomže to byl černý potkan. Přinesl ho domů v kleci a vyndal. Jeho matka byla v tu ránu na stole, otec na posteli a vydrželi tam hodinu, než Petr potkana zase chytil. Musel ho odnést zpátky a místo něho si přinesl pejska Dodíka. Nebojí se ani hadů. Když jsme natáčeli na Ukrajině, chytil užovky. Donesl si je i na pokoj v hotelu. Já se šla vykoupat, zvednu pokrývku na posteli, a tam užovka. Myslela jsem, že mě trefí,“ smála se Věra Kotlárová.