V takové situaci můžeme zažít, jaké to je, zachránit život svému dítěti, manželovi, rodičům nebo někomu neznámému. Jsou to zlomové minuty, při kterých nepřipravení selhávají a následně litují.
„Nejsme na tom vůbec špatně. Žije kolem nás spousta laiků, kteří dokážou poskytnout první pomoc skvěle,“ říká Radka Krygarová, školitelka laické první pomoci, která má letitou zkušenost ze záchranky.
Lidé prý jsou ochotní pomoci, ale v okamžiku, kdy se něco děje, je potřeba sáhnout do zásob zdravotnických vědomostí a hlavně zkušeností. A ty je potřeba se učit a trénovat.
„Velké nedostatky máme v základní resuscitaci. Kdo si to nenacvičí na figuríně, mívá s kvalitou stlačování hrudníku problémy,“ upozorňuje Radka Krygarová.
Když vytočíme 155
Další, na co si potřebujeme při vytočení linky 155 dávat pozor, je naslouchání. „Psychika to velmi komplikuje. Je potřeba se zklidnit. Operátorka, která vede telefonicky první pomoc, dokáže lépe poradit tomu, kdo je proškolený. Je absurdní, jak dobře lidé vědí, kdy a jaký set topbox si mají pořídit ke své televizi, ale o tom, jak zachránit život, se ví mnohem méně. A koluje řada mýtů,“ říká lektorka první pomoci.
„Je potřeba povědomí o první pomoci stále udržovat, aby to bylo součástí běžného života. Měli bychom s tím seznamo᠆vat už děti v mateřské škole, aby věděly, že je to normální, někomu pomoci. A že jsou chvíle, kdy to za nás nikdo neudělá. Lidé, co to dokážou, jsou pro mě hrdinové,“ dodává Radka Krygarová.
