Zároveň ujišťuje: „Zle mi není, ale i můj děda, když lezl po střechách, říkal: Musím odpočívat.“ Takové pocity únavy zažíval prý Víťa Marčík už minulý rok. „Říkal jsem si loni na podzim, že na mě jde buď covid, nebo stáří. Jako byste vyfoukli balón,“ vzpomíná. Už prý nestíhá být všude tak, jako dřív, a musí si vybírat, co neoželet. „Jinak je mi krásně!“ ujišťuje.

„V určitém věku už nejde dělat dobré věci, ale jenom ty nejlepší,“ myslí si Víťa Marčík, který se bude ale prý i nadále věnovat divadlu, ke kterému má nějaké závazky. Například už od doby covidu dává dohromady tzv. vagón, který zamýšlí jako divadelní miniprostor pro jednoho až dvanáct diváků. Každoročně ale bylo na pořadu něco jiného, letos ale slíbil přivézt tuto scénu, na které je třeba pracovat, do Chrudimi. „Musím něco vypustit, abych na to měl sílu,“ tvrdí.

Dušičková instalace Víti Marčíka na českobudějovickém náměstí.Příprava dušičkové slavnosti Víti Marčíka (na snímku) na budějovickém náměstí.Zdroj: Deník/Jaroslav Sýbek

Přípravy oblíbené velikonoční události trvaly prý vždycky od ledna do března. „Míval jsem z toho radost, teď tam jsou překážky. Kdybych byl mladší, bavilo by mě je překonávat,“ uvažuje šedesátiletý Víťa Marčík. Že by se ztracená energie za rok pauzy vrátila, si nemyslí. Doufá však, že Velikonoční hrkání nekončí. „Zatím jsem ale nenašel nikoho, kdo by si to vzal na triko. Všichni pomáhají, ale mají své projekty, rodiny, práce,“ říká Víťa Marčík. Pro jeho syny a dcery také není hrkání prioritou. „Třeba se to ale zase probudí a někdo se ozve, že to potáhne,“ těší se divadelník.

Poprvé mohli Budějčáci vidět hrkače v centru města v roce 2019. Kolem podívané se prý většinou pohybovalo víc než sto lidí. Hrkačů bylo často prý 72, průvodů se účastnilo dvacet bubeníků. „Hrkání bylo založeno na dobrovolnosti, zapojili se, když chtěli, nešli všichni všechny průvody,“ přibližuje Víťa Marčík organizaci oblíbeného festivalu. Další lidé s ním hrkání, kolem kterého bylo hodně práce, připravovali. Jeho součástí byly poslední dobou také tzv. dvorky, kde si mohli návštěvníci poslechnout hudbu a nahrávky. Jiní se k pořadateli připojili jako hlídači.

Velikonoční hrkání v Českých Budějovicích.Velikonoční hrkání u slepého ramene v Českých Budějovicích.Zdroj: Deník/Edwin Otta

Víťa Marčík také připravoval dušičkový program Slavnost památky všech zesnulých. „Tam je výhoda, že nejsme jediná parta, my děláme jen instalace na náměstí, přednášku a koncert,“ vysvětluje k další efektní události. Jestli se i letos bude účastnit i Divadlo Víti Marčíka, zatím neví.

Není ale pravda, že se o letošních Velikonocích na žádném programu podílet nebude. Do kostela Sv. Rodiny bude chystat Pašije a můžete se také těšit na koncert 26. března.