Jak zmínil vedoucí lékař arytmologie a kardiostimulace z českobudějovického kardiocentra Alan Bulava, cílem kardiostimulace je podněcovat sval ke stahu elektrickými impulzy. Novinkou v oboru se v posledních letech podle něj stala stimulace převodního systému.

„Jedná se o specializovanou srdeční tkáň, jakési drobné srdeční nervy, které dokážou zajistit rychlé rozvedení elektrického impulzu do celého srdce. Srdeční komory tak mohou být aktivovány během doby kratší než desetina sekundy,“ uvedl Bulava.

Problémem bylo donedávna dosažení této specializované tkáně a umístění stimulační elektrody tak, aby impulzem tkáň dokázala uchvátit. Poslední bariéra byla odstraněna. „Stimulaci téměř totožnou přirozenému srdečnímu stahu lze navodit díky vyvinutí speciálního instrumentária německou firmou Biotronik, pomocí nějž nasměrujeme elektrodu do malé oblasti několika milimetrů čtverečních. Zajistí se tak stimulace převodního systému srdečního,“ popsal s tím, že stah je nerozeznatelný od přirozené činnosti srdeční. Tento způsob stimulace lidského oběhového orgánu je podle profesora Bulavy zřejmě nejvýhodnější pro mladé pacienty, kteří musí s kardiostimulátorem žít řadu desetiletí.

První v republice

Českobudějovické kardiocentrum metodu zavedlo s koncem minulého roku a operaci se úspěšně podrobilo kolem 50 pacientů.

„Nejde o příliš rozšířený způsob, v současnosti ji praktikují lékaři zatím jen ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Nemocnice České Budějovice provedla úplně 1. operaci s tímto instrumentáriem v republice vůbec,“ upozornil.

Kardiostimulátory se vývojem techniky postupem let zmenšovaly, v současnosti mají životnost 10 až 15 let. Nové instrumentárium se vyvíjelo dva roky. „Sám jsem se podílel na designu,“ uvedl s tím, že se pracuje s deseti křivkami, které se používají podle velikosti a tvaru srdečního orgánu u různých pacientů. „Velkou výhodou instrumentária je, že nám umožňuje zavádět standardně stimulační elektrodu, kterou používáme již desetiletí,“ zmínil profesor Bulava.

Další výhodou je, že tento způsob mimo jiné zvýší poměr krve, které srdce vypudí do oběhu během jednoho stahu, zlepšuje se prokrvení a snižují se známky srdečního selhávání. „Data potvrzují se se snižuje i četnost hospitalizace kvůli srdečnímu selhání,“ uzavřel.

Kardiostimulátor je sledovaný dálkově, veškerá data pacienta vidí lékaři online. Pacient má na stole přístroj velikosti mobilního telefonu, ten se každý večer spojí s implantátem, vysílá data do kardiocentra a ty jsou automaticky analyzována. Na patologické jevy automaticky systém upozorňuje. Pacient téměř nemusí do nemocnice na kontrolu, pokud nemá problémy. Šetří to tak i jeho čas.

S kardiostimulátorem vede normální život

Běžný život bez omezení si nyní po zavedení implantátu tímto způsobem užívá také šestapadesátiletý Jihočech. Petr Chalupa z Třeboně je OSVČ, pracuje v oboru IT a potíže se srdcem začal pozorovat asi před rokem. „Prodělal u nás několik zákroků, trpěl arytmií, které se říká fybrilace síní, ta populaci postihuje poměrně často,“ uvedl profesor Alan Bulava s tím, že jde asi o 4 procenta populace.

Operaci prodělal v lednu, riziko, že by v průběhu 10 až 15 let prodělal selhání srdce u něj bylo totiž vysoké. „Můj příběh není neobvyklý, žiji aktivním a sportovním životem, závodil jsem v běhu na lyžích a rekreačně hraji tenis,“ sdělil.

Vždy mu říkali, že cílem aktivity je dosáhnout nízké tepové frekvence. „To se poměrně dařilo, 45 tepů za minutu mě neznepokojovalo,“ komentoval Chalupa.

Obvodní lékař ho po vyšetření EKG rovnou odeslala ke specialistovi. „Přes specialistu jsem se dostal až na operační sál k panu profesorovi Bulavovi,“ vysvětlil.

Operace byla rychlá. „Šlo o jednodenní pobyt, jeden den jsem přijel a druhý odjížděl,“ popsal pacient kardiocentra. Od zavedení implantátu zdárně prodělal trombózu i plicní embolii. „Covid se mi naštěstí vyhnul, a tak se nyní vracím ke sportování,“ doplnil.

Stimulátor ho příliš neomezuje, musí vyvinout zvláštní pohyb, aby ho cítil. „Před operací jsem vnímal hodně arytmie, nevěnoval jsem tomu však zvláštní pozornost, považoval jsem to za běžnou součást života,“ popsal s tím, že vše přičítal stárnutí.

Změna po operaci podle něj byla významná. „Vnímám, že kardiostimulátor funguje, arytmii už ale necítím,“ uzavřel Petr Chalupa.