Atmosféru z roku 1937 proto v sobotu navozovala nablýskaná historická vozidla, dobový swingový orchestr a módní přehlídka s tehdejšími trendy.
„Naše českobudějovická hvězdárna je jednou z mála veřejných hvězdáren u nás v republice, která byla otevřena už za první republiky. Za těch sedm〜desát let nás navštívilo zhruba dva a čtvrt milionu lidí,“ zdůraznila doslova přímo astronomické číslo ředitelka HaP Jana Tichá. „Přesné výročí sedmdesátiletého trvání tedy připadá na čtrnáctého listopadu,“ doplnila Tichá.

Oslava Kletě

Dalším milníkem v historii hvězdárny byl rok 1957.


„Také slavíme padesáté výročí, kdy se postavila horská observatoř na Kleti. V sedmdesátých letech se pak zde přistavěla další budova s planetáriem a od roku 1992 máme u nás jako jedni z prvních v jižních Čechách internet,“ poohlédla se Tichá za nejdůležitějšími mezníky historie. Spíše smutné výročí HaP však zastupují povodně z roku 2002.


V době, kdy Jihočeská astronomická společnost hvězdárnu stavěla, se podle Tiché dalo v centru Budějovic hvězdy i fotografovat. Dnes nejsou skoro ani vidět.

Světelné znečištění

„Tady to funguje tak, že zde v Budějovicích ukazujeme veřejnosti například povrch Měsíce či jasné planety. Ale rozhodně to tady není na nějakou náročnější astronomickou práci; z toho důvodu se výzkum odehrává na Kleti,“ naznačila ředitelka. „My nechceme zhasnout celé České Budějovice, a proto místní pracoviště slouží spíše výuce a popularizaci astronomie.“

Hvězdné úspěchy

Kleť má „na svém“ kontě potvrzených 888 objevů planetek a jejich dráhy.


„Tím se řadíme na patnácté místo na světě a jedno z nejlepších pracovišť v Evropě. My ovšem jen planetky neobjevujeme, ale podílíme se i na práci a výzkumu drah, výpočtech tak zvaných blízkozemních asteroidů,“ řekla Tichá. „Jedná se o ta tělesa, která by se mohla srazit se Zemí anebo ji ohrozit těsnými průlety,“ vysvětlila Tichá část badatelské práce na Kleti.