Tuším, že pojem „grafik" je příliš obecný – čemu konkrétně se věnujete vy?
Věnuji se designu – grafickému, webovému a sem tam obalovému. Jednoduše by se náplň mojí profese dala popsat jako hledání a následné propojování funkčních a estetických vlastností v jeden fungující celek. Plakát, webová stránka nebo obal desky musí plnit svoji úlohu a prezentovat informaci zajímavou formou. Je také důležité vědět, pro jakou cílovou skupinu daná práce vzniká.

Jaká byla vaše cesta k designu?
Dostal jsem se k němu náhodou na střední škole, kde nám chyběl grafik školního časopisu, černobílého. Pak přišel internet a najednou bylo možné vytvářet grafiku barevně a dokonce interaktivně, což mě přitáhlo a už nepustilo. Krátce jsem vytvářel internetové stránky zde na jihu, pak ale přišla nabídka do česko-amerického studia v Praze, tak jsem se přestěhoval a v Praze působím dodnes, teď již ve vlastním studiu, kde spolupracujeme s kulturními institucemi jako Palác Akropolis, Kina Aero, Světozor a OKO nebo Pražské jaro.

Jako váš další důležitý „určující prvek" vnímám i hudbu – mohl byste nám svou produkci nějak přiblížit? Mělo vaše hudební směřování podobné rysy jako to designerské?
Hudbě se věnuji od malička, v Třeboni jsem od první třídy navštěvoval lidušku a učil se zde hrou na klavír. Po střední škole jsem na nějaký čas klavír zanedbával, i proto, že jsem se přestěhoval do Prahy a nebylo pro něj místo, ale hlavně proto, že v popředí zájmu pro mě v té době byl design. Zhruba před třemi roky shodou mnoha okolností jsem spolu s kamarádem Tomášem Dvořákem (známějším pod uměleckým pseudonymem Floex) začal vystupovat s hudebním projektem Orlak. Objevili jsme zvláštní propojenost našich vnitřních vesmíru a snažíme se ji dál rozvíjet a hýčkat společnými improvizacemi a koncerty. Letos máme v plánu nahrát naše první album.

Podléhá grafický design také módním trendům nebo zůstává nadčasový? Případně kdo nebo co tyto trendy určuje?
Podléhá jako jakýkoliv jiný obor kde se pracuje s formou a trendovost je často i zadáním. Čím více designer rozumí svému oboru a čím lépe dokáže uplatnit svůj talent, tím větší je šance, že vznikne něco nadčasového. Protože se jedná o užité umění, trendy jsou určovány proměnou forem v našem každodenním životě. Designer jak ho chápu je jakýsi pozorovatel této každodennosti a snaží se jí ve své práci reflektovat.

Máte zvláštní zálibu v nějakém motivu nebo třeba jen určité barvě či odstínu?
Snažím se nacházet krásu v každé barvě či tvarosloví a používat je v kontextu prostředí pro které design vzniká. Barvy a tvary jsou pro mě jako nástroje. Čím více jich mám na výběr, tím širší je paleta výběru a o to lépe pak mohu realizovat zadání. Nechci se o tu možnost výběru ochuzovat vlastní podjatostí nebo zálibou v konkrétních formách.

Jaký je Váš pohled na všudypřítomnou „retro – vlnu"?
Nevnímám jí až tak všudypřítomně, ale souvisí pravděpodobně s tím, že žijeme v době, která se spíše než vytvářením nového zabývá tím, jak to co už zde bylo reflektovat a ukázat v novém kontextu. Eckhart Tolle říká, že žijeme v době, kdy vesmír touží skrze miliardy životních forem opět poznat sám sebe a splynout v prapůvodní jednotu. V budování materiálního světa jsme se my lidé za poslední stovky let tak zdokonalili, že nejsme daleko od sebezničení. A možná i proto už tolik netoužíme vytvářet nové formy, ale raději ty existující přetavujeme do nových souvislostí.

Máte raději hledání kompromisů mezi svými představami a představami zákazníka, nebo preferujete jasná zadaní, která neposkytují příliš prostoru pro dialog, ale nejsou vyloženě v rozporu s Vaším pojetím designu?
Přestože mé pojetí designu je docela volné a stále se rozšiřuje, vždy dávám přednost dialogu a snažím se jej při své práci i rozvíjet tím, že zákazníka do procesu vtahuji. Výsledkem fungující spolupráce klient/designer není kompromis, ale nalezení vhodného řešení pro daný účel a k tomu designer potřebuje se zákazníkem spolupracovat. Jedině tak může být výsledek plně funkční a může se z něho radovat zadavatel i já.

Používáte ještě někdy, třeba z nostalgie, tužku a papír nebo je vaším psacím nástrojem výhradně myš a klávesnice?
Ano používám, ale spíše než z nostalgie z praktických důvodů :). Například když potřebuji vysvětlil zákazníkovi svoji představu nebo si pro sebe naskicovat kompozici či rozvržení informací a abstraktní uvažování už mi nestačí. Jinak si ale nejraději skicuji jen tak v hlavě.

Z Vaší práce je patrna jistá touha po dokonalosti – odráží se tento váš perfekcionismus, snaha o čistotu vyjádření i v jiných aspektech vašeho života?
Asi bychom museli definovat co si představujeme pod pojmem dokonalost, určitě ale nejsem perfekcionista :). To co mě v životě zajímá a co hledám ať pracuji nebo lelkuji je rovnováha. Chci aby věci byly v rovnováze k celku a detail nemusí být vždy podstatný. Mám rád i chyby a rád s nimi pracuji, protože jsou také neodmyslitelnou součástí celku a vnášejí do práce další kvality, třeba autentičnost a pravdivost.