Ta by do budoucna mohla pomoct nejen personálním agenturám, ale zaměstnavatelům samotným. Více se dozvíte v rozhovoru  s Daliborem Kučerou.

V čem přesně spočívá výzkum mezilidské komunikace?
Jedná se o výzkum CPACT, tedy Komputační psycholingvistickou analýzu českého textu. To je poměrně složitý název, ale ve skutečnosti je založený na jednoduchém principu – snažíme se zjišťovat, co způsob, jakým lidé komunikují, vypovídá o jejich osobnosti. Jako mají někteří lidé typickou chůzi, typický výraz tváře, typická gesta, stejně tak si myslíme, že má člověk také velmi typický způsob, jakým skládá slova a věty, což odráží i způsob jeho přemýšlení. Uveďme si to na příkladu.
Vezměme si, že máme hlad. Někdo řekne: „Mám hlad.“ Někdo zase: „Dal bych si něco k snědku.“ nebo „Nezajdeme na jídlo?“ či „Člověk by hlady umřel.“ Obsahově všechny promluvy sdělují to samé, ale to, proč a jak se rozhodneme pro tu, nebo onu promluvu, to souvisí s naší osobností.

V čem myslíte, že bude největší přínos výzkumu?
Díky tomu, že způsob, jímž sbíráme data, máme zaměřený i na osobnostní charakteristiky a tendence, tak doufáme, že budeme na závěr moci vyjádřit jakousi pravděpodobnost, že je daný člověk třeba úzkostný, depresivní, nebo že se u něj do budoucna můžou objevovat i poruchy osobnosti. A to vše jen na základě toho, jak ten člověk pracuje se slovy.

Ve zdravotnictví bude moci třeba analýza rozhovorů pacienta s lékařem zjistit, do jaké míry je pacient ohrožen nějakou psychickou poruchou. Na tísňových linkách, díky automatickému přepisu textu, bude možné zjistit, do jaké míry je ta situace akutní. Tím ale nechci říct, že můžeme nahradit člověka a odbornou diagnostiku. Dokážu si ale třeba ve firmách představit systém, který monitoruje komunikaci zaměstnanců prostřednictvím mailů a chatů, a detekovat třeba syndrom vyhoření či jiné problémy a poskytnout tak zaměstnanci potřebnou podporu.

Festival Světla
O Budějovice bojují dva festivaly

Čím je výzkum unikátní?
Jsme v terénu, který je absolutně neprozkoumaný. V českém jazyce žádná taková studie neexistuje a ve světě, hlavně v anglofonních výzkumech, se při analýze pracuje s výrazně menším počtem proměnných. V našem výzkumu dolujeme opravdu velké množství dat, zatímco v ostatních výzkumech dělají jen zlomek toho, s čím pracujeme my.

Spolupracujete na výzkumu s někým?
Náš tým sdružuje čtyři univerzity. Řešitelskou univerzitou je ta naše Jihočeská. Pak spolupracujeme s Masarykovou univerzitou, kde se zaměřují na metodologii a analýzu výstupů, výpočty provádí na Univerzitě v Hradci Králové a pak máme ještě lingvistickou sekci, která je celá na Univerzitě Karlově v Praze, a to na Ústavu teoretické a komputační lingvistiky Filosofické fakulty.

Jakým rokem výzkum probíhá?
Druhým rokem. První rok jsme připravovali nástroje a software, který účastníci používají. Připravovali jsme metodologii výzkumu, tedy jak k nám budou lidé chodit, jak je budeme oslovovat, jak bude probíhat výzkumný den. Loni na konci září jsme to odstartovali a začali k nám chodit lidé. Za minulý rok jsme tímto způsobem získali data od 84 lidí, což je 42 procent našeho vzorku, protože cílová cifra je 200.

Kdo všechno se může zapojit do výzkumu?
My jsme se snažili sestavit reprezentativní vzorek populace. Řekli jsme si, že tam chceme mít zastoupená obě pohlaví, různá vzdělání a věk tak, jako je v české populaci. Dvě stě lidí ve věku od 15 do 55 a více let jsme si rozporcovali do kastlíčků tak, aby reprezentovali českou společnost.

Nepočítali jsme ale s tím, že některé kastlíčky se nám zaplní v podstatě okamžitě, zatímco jiné nikoliv. Vysokoškoláky a ženy jsme měli zaplněné hned, ale mužské kategorie nad 35 let se střední a základní školou se nám nedaří oslovovat, navíc když je potřebujeme ještě ve dvojici, kde se oba dobře znají. Nepomáhá moc ani to, že ta dvojice dostane dva a půl tisíce korun.

Svatý Jan nad Malší.
O titul Vesnice roku se utkají i Jankov, Pištín a Svatý Jan nad Malší


Jak to vypadá v praxi?
Celý ten výzkum trvá od devíti do zhruba 15 hodin. V praxi to je tak, že se účastníci sejdou ve smluvený den v devět hodin ráno před budovou pedagogické fakulty v Jeronýmově ulici. Tady si je vyzvedne asistentka a zavede je do místností, kde výzkum probíhá. Zde jim sdělí potřebné informace a oni podepíší informovaný souhlas.
Potom následuje blok, kdy respondenti vyplňují testy na počítači, píší krátké fiktivní dopisy a mezitím si je asistentka odvádí na rozhovor. Ten je nahrávaný, abychom jej poté převedli na mluvený text. Pak mají respondenti polední pauzu a po obědě následuje druhý blok otázek a rozhovorů.

Využíváme uznávané typy testů, které jsme dali pomyslně do jednoho balíčku. Některé jsou zaměřené na osobnostní charakteristiky jako je temperament, další na to, jakým způsobem člověk jedná, mluví, jak dokáže zvládat stres. Jsou tam testy, jež jsou zaměřené na úzkostnost a deprese a jsou tam i testy obrázkové. Žádný z nich ale samozřejmě nezjišťuje jakékoliv intimní informace.

Třeboň zaplavil animovaný film.
V Třeboni ocenili filmovou tvorbu