Jak se točily pohádky na jihu Čech: Pyšná princezna se durdila na zámku Hluboká

V pohádkovou zem se na začátku 50. let minulého století proměnil kus jižních Čech. Filmaři tu totiž natáčeli velkou část záběrů pro pohádkový snímek Pyšná princezna. Zaujal je Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Mokrá luka u Třeboně, samotná Třeboň  či Piaristické náměstí v Českých Budějovicích.

Princezna Krasomila žila na zámku v Půlnočním království. Ten ve filmu ztvárnil novogotický zámek Hluboká. Na natáčení se sem chodila dívat tehdy pětiletá Jana Smetanová. „Byla to ve městě velká událost a my jsme s rodiči bydleli na Šteklu, takže jsme to měli blízko. Pamatuji si třeba, že Alena Vránová se musela kvůli jedné scéně několikrát namočit v jezírku,“ popisuje.

S představitelkou hlavní role a jejím partnerem Vladimírem Rážem se dokonce osobně seznámila. „Chodila jsem s nimi na procházky do parku.  Už si nevzpomínám, jak jsme se vlastně dali dohromady, ale rodiče vyprávěli, že jednou si pro mě herci přišli až domů a ptali se maminky, jestli s nimi můžu jít,“ vypráví Jana Smetanová.

Pyšná princezna pak byla prvním filmem, který viděla v kině. Udělal na ni velký dojem a dodnes má k němu zvláštní vztah. „Pokaždé, když ho dávají v televizi, tak se samozřejmě dívám. Je to nostalgie,“ dodává.

KVÍZ: Zima a sníh na jihu Čech. Zkuste si test, jak dobře znáte města a památky

Pohádka zámek Hluboká nad Vltavou proslavila. Vznikla zde totiž řada exteriérových záběrů. Kastelán Miroslav Pavlíček je na to náležitě hrdý. „Je to klasická pohádka, absolutní vrchol. Jsem rád, že je Hluboká s Pyšnou princeznou spojována,“ řekl Miroslav Pavlíček, který dodal, že na Hluboké se později natočilo ještě několik snímků, dokonce i v americké produkci, ale žádný Pyšnou princeznu nepřekonal.

Hned v úvodu filmu se také objevuje českokrumlovský zámek. Záběr na něj je však velmi krátký a mnozí lidé jej proto vůbec nepostřehnou. Podle svých slov si jej zatím nevšiml ani současný kastelán Pavel Slavko.

Záběr pro Pyšnou princeznu byl pořízen z míst, kde dříve vedla stará vozová cesta ústící v původním vjezdu do krumlovské nemocnice. Tam, kde v 50. letech stála kamera, o deset let později vyrostla Objížďková silnice, hlavní průtah Krumlovem na Větřní. Výhled na zámek tu ale zůstal zachován v podobě terasy u autobusové zastávky. Starou cestu pod sebou ukrývá dnešní autobusové nádraží.

KVÍZ: Nádherný Jindřichův Hradec. Vyzkoušejte si, jak znáte jeho zákoutí

Filmařům se v jižních Čechách zalíbila i Třeboň. „Když král Miroslav jede na koni, zastaví se u žen u seníků na Mokrých lukách,“ připomněl průvodce Státního zámku Třeboň Vít Pávek. Seníky podle něj stojí na původním území rybníku Rožmberk. Po povodních v roce 2002 jich tu ale mnoho nezůstalo, většinu voda odplavila až na kraj Mokrých luk.

V pohádce se objevuje stará a nová katovna, které byly součástí opevnění města. Dnes patří Národnímu památkovému ústavu. Zvláštností je, že filmaři záběry využili k iluzi. Ta vytváří dojem, že třeboňská katovna leží hned naproti hlubockému zámku.

Na jihu Čech se dále Pyšná princezna natáčela v osadě Ounuz na Táborsku u Jistebnice, ale ve filmu je tato krajina špatně rozpoznatelná. Filmaři využili původní roubené stavby lidové architektury. Na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích zase vznikla scéna z rušného tržiště.

Nejdelší hod míčkem: přes mříž do Třeboně

Film je magické umění, umí neuvěřitelně kouzlit. Také v Pyšné princezně jsou na to důkazy. V jedné scéně má princezna Krasomila za zády hlubocký zámek, přichází zahradou a hodí přes mříž míček na krále Miroslava, ale gumová hračka dopadne v Třeboni. V záběru je na pozadí třeboňská katovna pod hrází rybníka Svět. Obě města od sebe dělí v reálné situaci asi třicet kilometrů. Díky filmovému střihu se tato vzdálenost zkrátila na vteřinu.

Mříž navíc nebyla součástí žádné brány. Drželi ji asistenti z filmového štábu, kteří ji posléze naložili a odvezli. Kastelán hlubockého zámku Miroslav Pavlíček měl chviličku podezření, že mříž filmaři v památkovém objektu nechali, ale po krátkém „pátrání“ se ukázalo, že nejde o stejnou kovářskou práci.

Nad tím ale Hluboká nad Vltavou nemusí plakat. V pohádce je jí dost a dost, ve všech případech jsou to exteriéry – například druhé nádvoří, kde štáb vytvořil obří černobílou šachovnici o velikosti čtverců dva na dva metry.

„Co vím z vyprávění, barva na dlažbě zůstala po natáčení ještě hezky dlouho, než vybledla,“ řekl současný kastelán Miroslav Pavlíček, který připomněl další slavné pohádkové záběry. Například když Krasomila volá na zahradníka, že chce umět hrát na loutnu jako on.

Na budějovickém náměstí se poprvé rozzářil strom a spolu s ním i dětské oči

„Princezna kouká z ranního salonu. Ve filmu na zachycena skoro celá dolní zahrada kolem oranžérie,“ uvedl Miroslav Pavlíček. Hodně známý je také záběr s kašnou, kam princezna spadla, když si si tvrdošíjně žádala, aby jí „zahradník“ obul střevíček. Kašna se nachází blízko Adolfovy věže.  V některých článcích se ale spekulovalo, že kašna patří do Telče.

Kastelán Miroslav Pavlíček také zmínil, že zámek se dnes nachází v daleko lepší technické a estetické kondici než před šedesáti lety. Například v záběru, kdy jezdci na koních uhánějí pod mostkem, je spousta křoví a stromů. „Teď je to tam pěkně upravené. Turisté tudy chodí do zámku,“ uvedl kastelán populární jihočeské památky.

Všechny jsme milovaly krále Miroslava, moc se nám líbil

Zamilovaná do krále Miroslava neboli do Vladimíra Ráže byla při natáčení Pyšné princezny Helena Žípková. Měla k němu blízko, hrála v komparzu jako osmiletá dívenka. „Milovaly jsme ho všechny komparzistky, strašně se nám líbil. Vím, že se Ráž při filmu seznámil s Alenou Vránovou a pak si ji vzal,“ řekla Helena Žípková, tehdy dívčím jménem Irovská.

Paní Helena nechybí na záběrech z Piaristického náměstí v Českých Budějovicích, kam král přijíždí na trh s družinou. „Stojím u stánku s ostatními dívkami a chlapci, pak se otočíme a běžíme ke králi. Filmaři po nás chtěli, abych byli veselí a oslavovali krále,“ řekla Helena Žípková.

Takhle září vyzdobené centrum Budějovic, vychutnejte si vánoční kouzlo

O natáčení dozvěděla z rozhlasu. Dny filmování byly stejné. Ráno přijel autobus a odvezl kompars z Hluboké do Budějovic. „V sokolovně nás líčili. Líčení na mě udělalo velký dojem. Nechtěla jsem se nikdy odlíčit,“ směje se Helena Žípková. Domů se jezdilo kolem 16. hodiny.
„Za týden jsem si vydělala čtyři sta padesát korun. Na padesátá léta slušné peníze. Co jsem si koupila, to už nevím,“ krčí rameny Helena Žípková, který hrála v šatech z barchetu.

Při filmování se také zranila, když si přišlápla šaty. „Ránu mi ošetřili v lékárně, nebylo to ni vážného,“ uvedla Helena Žípková, která film poprvé viděla při zimní premiéře v Hluboké. „Nemohla jsem tušit, že se z pohádky stane fenomén. Nikdy si ji nenechám ujít a nikdy mě neomrzí. Je to pro mě nádherná vzpomínka“ řekla žena, které bude letos 69 let.