Do roku 2009 však ztratily téměř 80 procent. Informoval o tom linecký deník OÖN.

Zemský vedoucí tříkrálové akce Heinrich Brandstetter ujistil, že celkově k žádné škodě na darovaných prostředcích nedošlo, akcie se prý v minulých měsících zase vrátily k původní ceně. „Diecéze pak oznámila, že si z věci každopádně vezme ponaučení – v budoucnu už žádné prostředky od dárců do akcií nevloží,“ uvedl list. Nyní církev hledá cestu, jak akcie prodat s co nejmenší ztrátou. Podle Brandstettera by akceptovala i prodělek 30 000 eur. Vyrovnal by je prý zisk z jiných investic. „Podle lineckého biskupa Ludwiga Schwarze takové investování peněz ze sbírek odpovídá etické směrnici Biskupské konference, která předepisuje, že těmito prostředky nesmí být spolufinancován jen obchod se zbraněmi, dětská práce nebo věci, které kresťanskému morálnímu učení odporují,“ dodal deník.

Z Tříkrálové sbírky je financováno 500 projektů v rozvojových zemích, většinou dlouhodobých. To vyžaduje i zajišťování prostředků pro budoucnost, a tomu mělo sloužit i jejich vložení do cenných papírů. Letos koledovalo v Rakousku v Tříkrálové sbírce 85 000 dětí. Během 1,7 milionu hodin urazily na 400 000 kilometrů. Výsledek sbírky bude znám za několik týdnů. Loni činil kolem 14,5 milionu eur.

Bavoři jeslím moc nevěří

V Dolním a Horním Bavorsku přibývá dětí v jeslích výrazně rychleji než jinde v Německu, pořád ale tato část země zaostává za čísly z jiných oblastí státu. V Dolním Bavorsku v jeslích loni bylo 13,1 procenta dětí do tří let, o 10,3 procenta víc než předloni, v Horní Bavorsku dokonce 19,5 procenta (+ 2,7). Spolkový průměr je ale 23 procent, ve starých spolkových zemích 17,3 procenta.

I dvacet let po sjednocení Německa je „kolektivní opatrování“ nejmenších nadále tradičnější v zemích bývalé NDR, především v Sasku – Anhaltsku, kde mají děti od narození právo na takovou péči, zatím co celoněmecky to platí až od tří let věku (po novele od let 2013–14 od jednoho roku věku). Okres Jerichower Land s téměř 81 procenty dětí v jeslích vede celostátní tabulku. Na západě mají nejvíc dětí v jeslích města Heidelberg (41 %) a Hamburk (22 %). Podle dohody z roku 2007 usilují Němci o vytvoření podmínek pro umístění 35 procent v jeslích do roku 2013, píše deník PNP.

Podpisy pro kouření

Hornorakouští trafikanti shromáždili 84 482 podpisů občanů proti chystané tabákové směrnici Evropské unie. Deníku OÖN to řekl předseda sekce zemské Hospodářské komory Erwin Kerschbaummayr. Linie chce nařídit mj. jednotné bílé balení cigaret s varovným nápisem, což se podle trafikantlů rovná kupování „naslepo“. Plánován je i generální zákaz tabákových automatů.

„Zvlášť zajímavé bylo, že naši podpisovou akci podpořila i řada nekuřáků,“ tvrdí Kerschbaummayr v lineckém deníku. „Krajany prý především popuzuje, že regulace z Bruselu zasahují stále víc detailů, které by mohly být rozhodnuty samotnými Hornorakušany,“ píše list.

Kerschbaummayr v něm argmentuje potřebou, aby rámcové podmínky prodeje tabákových výrobků byly pro trafikanty předvídatelné a stabilní – není prý možné, aby zásadní diskuse každých pár měsíců o zákazech kouření, zákazech prodeje, zvyšování daní a podobně otřásaly exitencí jejich živnosti. „Daleko víc by se pozornost politiků měla zaměřit na realizaci četných již přijatých pravidel, například dodržování zákazu kouření mládeže, ve veřejném prostoru, ale i v gastronomii, či zákaz tabákové reklamy na veřejnosti,“ říká. „Kousek rozhodovací svobody by ale měl taky zůstat každému jednotlivci.“
Hornorakouské podpisy budou předány ministru hospodářství, členům Evropského parlamentu a předsedovi Spolkové rady.

Padělků eur ubylo

Počet v Rakousku zachycených padělků eur šel po předloňském vzrůstu o deset procent loni zpátky – z 9780 na 8812 kusů. V 31,4 procenta případů šlo o padělky 20eurových bankovek, v 30,6 procenta 50eurových, ve 24 procentech o stovky. Škoda činí 617 095 eur, meziročně o 11 procent méně. V Evropě bylo loni zachyceno 751 000 padělků, o 12,7 procenta méně než v roce 2009. Nejčastěji šlo o 50eurovky – ve 43,5 procenta.

Víc matek rodí předčasně

Přibývající případy umělého oplodnění se podle odborníků podílejí na rostoucím počtu předčasně narozených dětí v Rakousku. Dalšími důvody jsou dnešní relativně vyšší věk prvorodiček či naopak jejich přílišné mládí (15 – 18 let). „S 11,1 procenta narozených před 37. týdnem těhotenství je Rakousko výrazně nad evropským průměrem, který je sedm procent,“ napsal deník OÖN.