Sybal žije ve Smetanově Lhotě, kde obhospodařuje rodinnou zemědělskou usedlost. Výsledky své práce nabízel včera zájemcům na tradičním trhu na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích. Pěstuje hlavně brambory, ale také jablka a jahody, na jeho pozemku mají domov ovce, kachny, slepice a jedna koza.

Vést vlastní hospodářství je podle něj v dnešní době docela těžké. „Výkupní ceny jsou nízké a vstupy vysoké. Nafta stojí 30 korun, náhradní díly na stroje jsou hrozně předražené, drahá je i chemie, ale bez ní to nejde,“ vysvětluje. Přesto se podle Sybala prodejem produktů z vlastního pole dá uživit, jen nesmí počítat, kolik času tím stráví.

Za minulého režimu mu slušné zisky zajišťovaly ředkvičky. „To byl dobrý kšeft, prodával jsem je vojákům a také mi na ně chodil Honza Koller. Když mu bylo 16 let, vždycky jsem ho načapal na poli. Pěkně po těch ředkvičkách vyrostl,“ vzpomíná Sybal na nejslavnějšího rodáka ze Smetanovy Lhoty.

Sybalův všední den začíná již v pět nebo šest hodin ráno. Nejprve musí obstarat zvířata, poté vyráží na trh do blízkých měst. Celé odpoledne pak stráví na poli. Práce je to samozřejmě fyzicky náročná, ale Sybal říká, že alespoň dobře spí. „Na poli to člověka musí bavit. Já jsem tam spokojenější než na trhu, tam jezdím jen proto, že musím domů přinést nějaké peníze,“ dodává.

Lidé mají o ovoce prodávané na trzích zájem, bioprodukty však podle Sybala tak velkým hitem, jak by se mohlo zdát, nejsou. „Když nabízím jablka, která jsou nestříkaná, a tudíž strupovitá, najdou se tak dva lidé, kteří je koupí. Většina raději kupuje to pěkné zboží,“ popisuje. Rozhodně však nedoporučuje kupovat ovoce, až příliš krásné, ze supermarketů. „Jednou v zimě jsem tam vyzkoušel jahody. Vypadají pěkně, vydrží, ale bohužel nemají tu chuť, jakou má mít česká jahoda,“ zdůrazňuje.

Nejnáročnější je podle něj pěstovat brambory. „Ničí je plíseň, pak přijde mandelinka a pak přijdou lidé, kteří mi to vyškubají,“ líčí Sybal své útrapy s touto plodinou. Velkoobchody přitom brambory vykupují jen za dvě koruny za kilogram.

V duchu rodinné tradice si Sybal také vychovává nástup. „Můj třináctiletý syn už jezdí s traktorem, je výborný a baví ho to,“ usmívá se.