V úterý začali sít traviny například v ZOD Borovany. „Pak už budeme sít jen kukuřici," zmínil předseda ZOD Jindřich Kořínek a doplnil, že to ale bude až poslední týden v dubnu.

Z jarních prací už stihli 
v Borovanech dvoje hnojení ozimů a také dávají do pořádku louky, snaží se odstranit následky působení nevítaných hostů. Loukám škodí myši a divoká prasata. „Kde jsou díry od myší, tam potom ryjí prasata. Rovná se to po zimě každý rok.
Ale je vidět, že letos byla už třetí mírná zima za sebou a prasat je dost.
I když se myslivci snaží," naznačil Jindřich Kořínek, že letos jsou škody větší než 
v minulých letech.

Borovanské těší stav ozimů. Po mírné zimě vypadají dobře. Řepku mají Borovanští na 260 hektarech, pšenici na 450 hektarech, ozimý ječmen zhruba na 150 hektarech a na dalších plochách je ještě triticale. „Bohužel není výborná cena. Chystá se už třetí rok dobrá úroda a cena klesá," poznamenal Jindřich Kořínek a připojil, že momentálně se prodává úroda loňská, ale už se začíná jednat i o prodeji letošní úrody.

Nahrazují ztráty

Sucho v minulém roce postihlo zejména kukuřici nebo pícniny. Zemědělci proto leckde chystají osít kukuřicí větší plochy, aby srovnali deficit v důležité plodině. Jinde zase musejí úplně obnovit nečekaně velké plochy pícnin.

Minulý rok ovlivňuje nejen ceny, ale třeba i osevní plány. Zemědělcům chybí kukuřice, která asi nejvíce doplatila na loňské sucho a nyní schází při krmení. Pro zemědělce Jiřího Netíka z Vltavotýnska to znamená, že kukuřicí oseje větší plochu. „Loni dopadla kukuřice katastrofálně. Neměla kvalitu. Byla to jen suchá sláma," vrací se k uplynulému roku Jiří Netík a dodává, že se chystá touto plodinou osít tento rok 160 hektarů, což je 
o několik desítek hektarů více, než je jindy obvyklé. Sucho pocítily i sady, o které se rodinná farma stará.

„Staré výsadby jsou v pohodě, ale co se týká mladé výsadby, tři hektary nám úplně uschly," posteskl si Jiří Netík s tím, že se přitom jedná o třešně, které by měly být odolnější. Zasázené byly už předloni, ale přece nevydržely loňské extrémní sucho a zemědělci nyní čekají, jestli se na stromcích objeví alespoň nějaké pupeny. Podle toho se pak rozhodnou, jaká část sadů se bude muset nově vysadit.
Z jarních prací už mají jinak na farmě Jiřího Netíka hotové například hnojení. Také ozimy si chválí, po mírné zimě jsou v dobré kondici. Přáli by si ale, aby přišel přiměřený déšť. „Ne aby byly potopy," říká s úsměvem Jiří Netík.

Podobné přání má i Jindřich Kořínek ze ZOD Borovany. „Vláhový deficit tu je. Spodní vody nejsou dotažené. Vláha nějaká v zimě byla, ale potřebovali bychom, aby zapršelo na traviny," říká Jindřich Kořínek za ZOD Borovany. Na traviny, které nyní sejí by totiž uvítali přiměřený déšť. „Každá kapka je dobrá," dodává Jindřich Kořínek a na vysvětlenou připojuje, že současné větrné a poměrně hezké počasí vytahuje vláhu z polí, což pro setí není úplně ideální.

Vláhu by uvítali také na Blatech. V ZOD Blata Sedlec museli kvůli loňskému suchu zaorat sto hektarů jetelovin. Co nepoškodil nedostatek srážek, to dorazily myši. Podle předsedy ZOD Milana Peška bylo zaorání sta hektarů extrémní situací. V jiných letech prakticky k podobnému opatření není nutné sáhnout. Jeteloviny celkem Sedlečtí sejí na 300 hektarech. Někde samostatně a někde jako podsev pod obiloviny.

Momentálně už mají Sedlečtí z jarních prací hotové setí obilovin. Nejvíce seli jarního ječmene, kolem 200 hektarů, dále jarní oves a triticale. „Doděláváme přihnojování pšenice," zmínil dále Milan Pešek a doplnil, že nyní také zavlačují louky. „Využíváme příznivé počasí," konstatoval zemědělec k pokročilému tempu jarních prací.

V Sedlci pak bude na řadě ještě kukuřice. Celkem ji letos chtějí zasít na 400 hektarech. Ta ale vyžaduje stálejší vyšší teploty, takže je na ni podle Milana Peška ještě čas.