Za panelákovým domem
v Plzeňské ulici, kde s vděčností nacházejí azyl děti, protože jsou zde na hřišti různé radovánky včetně klouzačky, se všichni shlukují nad malým záhonem. Hlasitě komentují žluté i bílé květy zdejší nádhery a  přítomnost sněženek a krokusů je rozhodně nadchla.

„Zrovna jsme měli dneska téma, věnující se povolání. Děti mají hledat lidi, kteří něco dělají. Tak jsme rádi, že zrovna potkaly novináře, protože si o nich a o jejich práci budou dneska ve školce povídat," směje se Kamila Finková z Mateřské školy pro zrakově postižené v Zachariášově ulici, zatímco více než desítka dětí načichává u záhonu před vchodem do paneláku jarní vůně.

Jarní útok na chřípí překvapil nejenom lidi v Pražské ulici. Kousek odtud, v Čéčově ulici, se na záhonu před domem vychloubá jarní žlutá krása. Kolemjdoucí se tu samozřejmě zastavují a obdivují barevnou nádheru.

„Tyhle kytky se mi moc líbí," prozrazuje upřímně David Jarolím z Českých Budějovic, který jde kolem a musí se zastavit. Jeho jméno je totožné s českým fotbalovým reprezentantem, ale je to prý jen shoda jmen.

Radost z rozkvetlých květin mají obyvatelé činžovního domu v této českobudějovické Čéčově ulici. Na trávníku před panelákem, uprostřed kamenného věnce, vyrůstají žluté i bílé květy.

Jejich růst pozorně každodenně sleduje Marie Olejníková. „Když se tady někdo zastaví, bojím se, že si jde naše kytičky utrhnout," prozrazuje. „Máme tady sněženky, tady roste žlutý talovník, a podívejte se, jak se už vyklubaly malé krokusy," pyšní se amatérská sídlištní zahradnice.

„O tuhle naši zahrádku za domem se starám už skoro padesát let," prozrazuje paní 
s tím, že tehdy se sem zrovna stěhovala.

„Kameny, které jsou kolem záhonu, sem tenkrát navezl soused Zdeněk Pták, který už ale bohužel nežije.  O kytky se starám pořád a bude to tak i dál, dokud jsem a dokud tady bydlím," říká rozhodně Marie Olejníková.