Jenže tenhle obor, to je především respekt a pokorná služba knize. Musí být nejen dokonale svázaná, ale je třeba pochopit a přenést její myšlenky a atmosféru do ztvárnění jejích desek. Působí dotek kůže, práce s barvami i písmem, mnohdy i využití nečekaných materiálů, jako je sklo, dřevo. Je ale nutné vejít se do přecejen malých rozměrů. A to muže plného energie a vášně k životu i umění přece jen omezovalo v rozletu.

Dobyl vavřínů doma i v zahraničí, jím skvostně vypravené knihy se ocitly i ve sbírkách Národní knihovny, získaly tituly Nejkrásnější kniha roku, ceny a sběratele v Evropě i USA, kde podobně jako v Praze učil na umělecké škole, jeho originalita oslovila a filmaře, dokonce i japonské, přesto touha malovat a roztáhnout křídla zvítězila. A to pořádně: snad proto, aby si vynahradil léta nad malými knihami, maluje obrazy vskutku nemalé: rozměry 2 x 3 metry nejsou pro něj nic mimořádného. A opět uspěl. Má za sebou výstavy v pražském Mánesu, Švýcarsku, Rakousku, Německu a dalších zemích, často i na Slovensku, kam rád jezdí na plenéry. V družném parťáctví s výtvarníky z různých koutů Evropy tam v divoké přírodě nachází jeden ze zdrojů své rozvolněné inspirace. Další u milované Vltavy nebo třeba v hudbě, kterou nejen poslouchá, ale s přáteli i rád provozuje.

Ladislavovy miniatury

Ani v letošní osmdesátce mu neschází chuť k radostem života i malování – věnuje se mu skoro denně. Patrně má v sobě nastřádané obrazy z časů, kdy se v úctě k otci věnoval knihám. A jako dokázal přenést myšlenky do práce s nimi, tak je teď už bez omezení vnáší do svých rozměrných abstraktních pláten. Naštěstí jeho „nevěrou“ snad fenomén „knižní vazby Hodný“ nezmizí. Díky tátovu mistrovskému učení a příkladu v ní dokáže pokračovat i už třetí generace Ladislav nejmladší. I on se umí vypořádat s výtvarně pojatými vazbami knih, rodinných i obecních kronik, noblesních desek pro významné listiny, apod.

Letos se z ateliéru v Týně nad Vltavou vydávají obrazy na řadu výstav. Na programu je opět Praha, také Paříž a několik měst v Německu. Jedna probíhá v Ostravě, a také na domácím hřišti v Galerii Knížecí dvůr v Hluboké nad Vltavou. Ivo Šmoldas, který ji uváděl, ji ale označil za neobvyklou. Prý jde o kolekci Ladislavových miniatur – k vidění jsou totiž obrazy „jen“ o rozměrech 60 x 80. To aby se i místnímu publiku mohlo představit co nejvíce z malířovy tvorby. Možná překvapí i méně známými spirituálními tématy, třeba v originálním obrazu – knize, v němž je ukryta Bible.

Zlaté časy

Mnohokrát osvědčený glosátor a přítel Ivo Šmoldas, který o tomto renesančním člověku mluví jako o jednom z posledních bohémů v Čechách, okomentoval při vernisáži i to, že hojně ve svých obrazech k barvám přidává zlato. Že prý s Ladislavem Hodným tedy vlastně zažíváme zlaté časy! Můžete si je dopřát také - v Galerii Knížecí dvůr na Hluboké do čtvrtka 20. dubna. Zlato si na plátna přinesl ze své někdejší knihařské tvorby – tehdy jím podtrhoval velikost a noblesu myšlenek v knihách, na obrazech to platí i dnes, když tak oslavuje krásu a radost z přírody i života.

Pokud hlubockou výstavu nestihnete, můžete se knihařskými i malířskými díly z tvorby tří generací Hodných těšit třeba i v malé galerii v jejich domě, při výletech do Týna. Je to i oblíbená trasa cyklistů a místo pro příjemná posezení pod jarní či letní oblohou.

Mirka Bezrouková