Účastnil se jej i emeritní prezident vrchního soudu Antonín Mokrý, který je jediným žijícím příbuzným generála. „Chtěl bych moc poděkovat zástupcům města, že jeho hrob takto obnovili,“ děkoval Antonín Mokrý.

Svůj podíl na tom měl lišovský místostarosta Otakar Chlouba. „Na hřbitově byl jeden zanedbaný hrob, u něhož jsme tak nějak nedokázali dopátrat, čí je. Pak ale jedna naše zvídavá kolegyně v pohřebních knihách našla, že je tento hrob navěky a zadarmo pronajat rodině Pávkových a že se město zavazuje o hrob starat, a tak jsme došli až k Ludvíku Pávkovi,“ řekl místostarosta s tím, že následným krokem bylo zvelebení hrobu.

„Došlo tu k odstranění stromu, původní kameny se vyměnily za nové, došlo ke kompletní opravě starého zábradlí, pomník byl narovnán a srovnán a sochař na něm následně provedl údržbu, při které byl původní železný křížek vyměněný za kamenný,“ přiblížil rozsah prací.

Dodal, že dalším krokem a přáním by bylo navrátit do Lišova i jeho ostatky. Pohřbený byl totiž ve Vídni, kde do konce svého života působil. „To ale bude běh na dlouhou trať. Tam se totiž o jeho hrob nikdo nestaral, tak tělo exhumovali a je tam údajně někde v hromadném hrobě,“ dodal na závěr.

Ludvík Pávek
Narodil se v Lišově roku 1835. Studoval v Tereziánské akademii ve Vídni – prestižní válečné akademii.
V roce 1880 byl povýšen na majora generálního štábu, později velel samostatným vojenským jednotkám po celé tehdejší monarchii. V roce 1896 byl povýšen na polního podmaršálka a jmenován velitelem prestižního 2. armádního sboru se sídlem ve Vídni. Za svoji práci obdržel Řád železné koruny nebo Řád Leopoldův. Zemřel roku 1907.