„Vidím v tom zachování aktivního práva veřejnosti na informace,“ komentoval úspěch českobudějovický zastupitel Svatomír Mlčoch. Spolu s dalšími šestnácti jihočeskými politiky se připojil k výzvě o zachování Informačního registru znečišťování (IRZ).
I v dalších letech se díky tomu také lidé v jižních Čechách opět dozvědí, kolik nebezpečných látek opouští brány podniků. „Nadále budou například moci zjistit, kolik měkkých freonů poškozujících ozonosféru vypustí do ovzduší Jaderná elektrárna Temelín,“ upozornil tiskový mluvčí Arniky Jan Losenický.
Zveřejňování emisí navíc podniky motivuje k tomu, aby je snižovaly. Brisk Tábor tak např. loni vypadl z tabulky největších znečišťovatelů.
Průmyslové podniky mají povinnost do IRZ každoročně nahlašovat množství látek, které vypouštějí do životního prostředí. V návrhu zákona z minulého roku se měla tato povinnost ale omezit.
Díky kampani sdružení Arnika a výzvy starostů a zastupitelů z celé země však návrh stáhl a přepracoval ministr životního prostředí Martin Bursík.
