„Volbu jsem sledoval přikovaný u televize v rodinném kruhu a výzvu Petra Pavla jsem slyšel naživo,“ svěřil se Josef Pleskot, který si generála váží jako člověka a uznává ho jako novou hlavu státu. „Uvědomil jsem si plnou zodpovědnost a položil si otázku, zda budu schopen tak jasně řečené výzvě dostát,“ pokračuje architekt z renomovaného AP ateliéru, pro kterého nebude ale práce na Hradě, o jejíž konkrétní formě bude s novým prezidentem teprve diskutovat, žádnou novinkou.

Jelením příkopem

„Na Hradě jsem pracoval už za Václava Havla na otevření a zpřístupnění Jeleního příkopu. Měl jsem možnost vytvořit alternativní cestu z Opyše vedoucí příkopem pomocí tunelu v náspu Prašného mostu. Cesta se stala oblíbenou nejen u obyvatel Prahy, ale měla i velký odborný mezinárodní ohlas,“ říká. Dostal za ni v roce 2000 Grand Prix Obce architektů, v roce 2003 byl finalistou ceny Miese van der Rohe a o rok později získal hlavní cenu Brick Award.

„S mým ateliérem jsme ještě rekonstruovali Lví dvůr a podíleli se na četných výstavách nebo dalších úpravách,“ prozrazuje Josef Pleskot, který v rámci svých loňských 70. narozenin ještě do neděle 12. února vystavuje v pražské galerii Museum Kampa. Jeho expozice Města se zaměřuje na tři specifická městská sídla, kde má nejvíc autorských realizací: Prahu, Ostravu-Vítkovice a Litomyšl. Výstava kurátora Norberta Schmidta představuje jednotlivé stavby a projekty, ale zprostředkovává Pleskotův přístup k architektuře, prezentuje práci jeho ateliéru v širších souvislostech a přispívá k odpovědi na otázku, týkající se společenské role architektury.

Osudová spjatost s jihem

Dílo Josefa Pleskota znají i na jihu Čech. „Před lety jsme obnovili budějovický studentský kostel svaté Rodiny pro účely gymnaziální kaple,“ připomíná. Tehdy se na projektu podílel i architekt Norbert Schmidt, který žil od sedmi let ve Štěkni na Strakonicku.

„Mám v ateliéru skvělé spolupracovníky, vybrané na základě doporučení a kreditu, a mezi ně neodmyslitelně patří i Norbert Schmidt, který navrhl hrob a ostatkovou schránu pátera Josefa Toufara v Číhošti,“ chválí kolegu Josef Pleskot, který nezapomíná ani na rodný Písek. Před lety tu navrhl lávku přes Otavu, nazvanou po rodačce, vězeňkyni komunistického režimu a exulantce Dagmar Šimkové. „Rodné místo je mi stálým zdrojem energie a inspirace a jsem s ním osudově spjatý,“ dodává Josef Pleskot.

Radek Gális