Především 4800 let staré rakve dělaly společnost Jaromíru Benešovi při jeho dvoutýdenním pobytu v Egyptě. Tento odborník na environmentální archeologii, který působí na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity, zde byl již na čtvrté expedici.

„Naše univerzita má smlouvu s Českým egyptologickým ústavem. Při výzkumu máme na starost řadu analytických disciplín. Proto jsem v Egyptě také pomáhal vybudovat polní laboratoř,“ vysvětluje Beneš. Archeologové tak měli přímo v poušti mikroskopy a moderní techniku zanesli i do hrobek egyptských hodnostářů. „Je samozřejmě mnohem složitější analyzovat vzorky přímo na místě, ale je to možné. Zkrátka tam musíme všechny přístroje dovézt a na místě je poskládat,“ komentuje Beneš.

Posvátné stromy

Naposledy čeští egyptologové pracovali v oblasti Abusíru. Beneš jako specialista na rostlinný materiál zde zkoumal dřevěné rakve ze dvou hrobek, které byly 4800 let staré, a materiál z pohřebiště z prvního tisíciletí před naším letopočtem. „Potom jsme vyjeli do východní pouště. Zabývám se dřevem, takže jsme navštívili místa, kde rostou zajímavé dřeviny, například v klášteře svatého Pavla jsem fotil posvátné stromy, o které se tam starají mniši,“ vypráví.

Lidé, kteří zkoumají rostlinný materiál, to podle něj mají v archeologii trochu těžší, především protože rostlinný materiál je poměrně nenápadný. „Není vidět na první pohled. Mnohdy se musí vzorky odebírat třeba z výplní objektů nebo z povrchů. Takovým rostlinným materiálem mohou být dřevěné konstrukce domů, uhlíky v ohništích, semena rostlin na podlahách, zuhelnatělé obilky ve žlabech nebo pyl,“ připomíná.

Protože Jaromír Beneš obvykle pracuje s již vyzvednutým materiálem, ne vždy se dostane přímo do hrobek při jejich aktuálním odkrývání. Každé místo si však pečlivě fotografuje a když má možnost, nezaváhá a podívá se pod zem. „Protože jsem nejen botanik, ale i archeolog, beru to jako běžnou rutinní součást řemesla, ale samozřejmě tak významné věci jako abusírské královské pohřebiště nenechají člověka chladným,“ říká.

Nenechte si ujít
Zajímají vás podrobnosti z archeologické expedice jihočeských vědců? Jaromír beneš spolu s kolegyní Adélou pokormnou budou o archeobotanickém výzkumu v Abusíru a v pouštních oblastech Egypta přednášet veřejnosti. Se zajímavostmi a výsledky expedic 2009 a 2010 zájemce seznámí již v pondělí od 16 hodinv přednáškovém sále P1 Filozofické fakulty Jihočeské univerzity.

Velký jako panelák

Za svou dlouhou praxi se již setkal s řadou památek, které mu vyrazily dech. Jednou z nich byl šachtový hrob egyptského velmože, který velikostí připomínal menší panelák zapuštěný do země. „Podél svislé obrovské šachty tam jsou sklady tesané do skály, v nichž je uložená veškerá balzamační výbava. Je vskutku skvělý pocit něco takového vidět,“ doplňuje Beneš.

Ačkoli je podle něj Egypt archeologicky asi nejznámější země světa, rozhodně není automaticky nejvýznamnější. „Každá země je něčím zajímavá. Kdybych zůstal u severní Afriky, tak stejně archeologicky významný jako Egypt je například Súdán. A těžko srovnávat s Egyptem Itálii nebo Anglii. Každá oblast světa nabízí něco jiného,“ zdůrazňuje. Jeho samotného by lákal výzkum v zemích rovníkové Afriky, s úsměvem ale dodává, že to by na to musel mít dva životy.

Archeologie patří podle Beneše mezi obory, v nichž je stále co objevovat, i když většina nejlepších památek již byla prozkoumána. „Podzemní svět je nabit archeologií. Navíc je to nekonečný proces, ve kterém se stále vytvářejí nové památky. Dnes už například považujeme za archeologické i nálezy z druhé světové války,“ říká.

Další práce v terénu čeká na Jaromíra Beneše v létě. Pořádá tradiční letní archeologickou školy v Netolicích, kde bude se studenty zkoumat hradiště z přemyslovského období.

O archeologii je podle něj mezi mladými lidmi velký zájem, jedná se totiž o velice atraktivní obor. „Ne každý u toho ale vydrží, protože zjistí, že to rozhodně není jenom o Egyptě. Výzkum je navíc fyzicky i psychicky náročná záležitost, takže jakmile to slabší povahy zjistí, většinou odcházejí do pohodlnějších sfér,“ uzavírá.