Jenže písemné doklady ho Jordánem poprvé nazývají až roku 1533. Dosud byl Novým rybníkem nad městem, Rybníkem u města nebo Velkým rybníkem. Ani letopočet vzniku není jistý, neboť z radních manuálů pochází až z roku 1610. A proč dostal název dle biblické řeky až 41 let po předpokládaném vzniku? Proti přejmenování na Jordán mluví fakt, že dostal jméno podle tekoucí řeky.

Mnohem přiléhavější by bylo Galilejské jezero. Kdo Velký rybník překřtil, nevíme. Historik Stanislav Zita připomíná, že úseku Tismenického potoka tekoucího od jordánské hráze se až do začátku 20. století říkalo Jordánský potok. Zřejmě mu tak lidé říkali z důvodu, že vytéká z Jordánu. Ale odkdy?

Sběratel pověstí Jaroslav Wimmer se domnívá, že název Jordánský potok může pocházet už z roku 1420. „V té době totiž jistebničtí husité přejmenovali horní tok říčky Smutná na biblický Cedron. Je možné, že lidé na Hoře hradiště Tábor udělali něco podobného s Tismenickým potokem. Je v tom i logika, že tekoucímu potoku dali jméno podle řeky. Když byl o asi sedmdesát let později založen Jordán, oficiální místa ho sice nazvala Velkým rybníkem, ale lidově se mu podle Jordánského potoka říkalo Jordán."

Plocha Jordánu je 52 hektarů, zadržuje tři miliony kubíků vody a původně sloužil jako zásobárna pitné vody, která se dopravovala do kašen. V současné době slouží k rekreaci. Naposledy byl vypuštěn v roce 1830, nyní z něj voda po 182 letech opět mizí.