Potkáváme se v jedné z učeben fakulty, kde zrovna skupinka odborníků testuje zatím poslední verzi avatara. Toho veřejnosti poprvé představili na začátku letošního roku v rámci dne otevřených dveří. Stojí za tím tým z okolí Jany Klicnarové, vedoucí Katedry aplikované matematiky a informatiky Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Co je umělá inteligence? „Je to obor informatiky, který se zabývá vytvářením počítačových systémů, které jsou schopné provádět úkoly, které by jinak vyžadovaly lidskou inteligenci. Umělá inteligence se snaží napodobit lidské myšlení, učení, rozhodování a adaptaci na nové situace. Cílem umělé inteligence je vytvořit systémy, které jsou schopny analyzovat a interpretovat data, rozpoznávat vzorce, provádět rozhodování a řešit problémy,“ dostávám odpověď přímo z úst avatara, který má podobu mladé dámy, pracovně nazvané Jana.

Databáze wikipedie

„Celý ten proces funguje tak, že když se položí otázka, musí se nejprve zachytit řeč, z řeči se následně musí detekovat jednotlivá slova, z jednotlivých slov se musí pochopit smysl, jakmile se pochopí smysl, může se generovat odpověď na otázku, jakmile se vygeneruje odpověď, nastoupí syntéza řeči, což způsobí, že program začne mluvit, k tomu nastoupí ta animační část, tedy otevírání úst,“ přibližuje odborný asistent na fakultě Jan Fesl, který je také strůjcem myšlenky, jak avatar funguje.

Současně s tím doplnil, že na pozadí toho všeho je program, do něhož byly vloženy biliony dat informací. „Do tohoto jazykového modelu byla integrovaná podobně velká databáze jako je wikipedie,“ přibližuje.

Jedná se podle něj o prvotní verzi, už teď je tak jasné, že se avatar dočká vylepšení. „Na to potřebujeme lepší hardware, lepší technologie na rozpoznávání řeči. Abychom tohle mohli zrealizovat, potřebujeme tým lidí, který musíme mít z čeho zaplatit. Na to potřebujeme grant, o který už jsme minulosti žádali a budeme znovu,“ říká vedoucí katedry aplikované matematiky a informatiky Jana Klicnarová.

Pro všechny fakulty

V reálu dnes již existující verzi naprogramují do lepšího počítače. „Další části pak budeme muset doprogramovat. Neděláme to ale od začátku, my propojujeme ty nejlepší technologie, které je dnes možné od renomovaných platforem, k tomu si doděláváme určité mezivrstvy, které to umožní doladit tak, jak my potřebujeme,“ dodává Jan Fesl.

Cíl mají vědci z Jihočeské univerzity jediný, a to použít avatara jako pomocníka jak pro učitele, tak pro samotné studenty. Využívat by jej do budoucna mohly všechny fakulty. „U češtinářů by mohl přenášet třeba o Aloisi Jiráskovi, studentům by mohl být avatar dobrým parťákem při učení, že je bude poslouchat a pokládat jim otázky. Nám učitelům by mohl pomáhat s opravováním testů nebo tvorbou témat bakalářských a diplomových prací,“ nastínili odborní asistenti Tomáš Roskovec a Michal Konopa možná využití.

Dobrý sluha, zlý pán

Uměli si odborníci představit, že budou u toho, až za nás bude některé úkony dělat umělá inteligence? „Já jsem zažil ještě počítače IQ 151, velké oranžové krabice. To byl tehdy top, takže ne, neuměl,“ zavzpomínal s úsměvem věkově nejstarší ze skupiny vědců profesor Ladislav Beránek.

Všichni dohromady se shodují na tom, že mít umělou inteligenci v této podobě je na jednu stranu velká věc, před nimi jako pedagogy a společností se ale objevují nové výzvy, s nimiž je třeba počítat. „Říká se inteligence, ale ono to nepřemýšlí. Umí pracovat s velkým množstvím dat, najít spojitosti, ale jestli dává ta spojitost smysl, nebo ne, to už vyhodnotit nedokáže. Když už tu ta umělá inteligence je, je fajn ji využít, ale je třeba si být vědom těch limitů. Učit studenty, žáky a malé děti kritickému myšleni, je tak nezastupitelné,“ uzavírá povídání Jana Klicnarová.