Hospodští vysvětlují, že protestem nechtějí vydělávat, ale snaží se přežít krizi, která v pohostinství v době omezení panuje. Do jedné z českobudějovických restaurací, která se do protestu zapojila, lidé přišli. "Zákazníků není mnoho, ale jsou," potvrdil číšník Filip Bendík s tím, že v restauraci mají v plánu mít otevřeno, co to půjde. Podle jeho slov zákazníci dodržovali veškerá omezení, které majitel lokálu zavedl. Do interiéru přišli v roušce, u stolu sedí maximálně čtyři hosté. "Dezinfekci mají k dispozici," upřesnil s tím, že zákazníci jsou rádi, že mohli konečně svůj oblíbený lokál navštívit a bavit se.

Na webových stranách iniciativy je uvedeno zhruba dvacet lokálů z jihu Čech. Mnozí se ale připojili jen symbolicky. Například českokrumlovský Penzion U Mrázků nebo táborská Kozlovna U Františka. Lokály zůstaly zavřené, ale současně se staly místem, kde lidé mohou podepsat petice. Petiční místo je také v Restauraci U pstruha ve Stožci na Prachaticku.

"Stoprocentně podporujeme názory iniciativy Chcípl PES, ale hospodu jsme pro hosty neotevřeli. Máme jen výdejní okno," řekla Dominika Tomčelová ze stožeckého lokálu. Šumava na Stožecku byla v sobotu 23. ledna plná turistů i běžkařů. "Všichni jsou rádi, že máme otevřené okno. Dají si čaj, něco k snědku a zase pokračují dál," popsala dění. Také U Pstruha je prostor na podepsání petice. "Ano jsme jedno z petičních míst," uzavřela Dominika Tomčelová.

Jihočeská policie neměla na kontrolu otevřených restaurací žádnou speciální kontrolní akci, i tak ale policisté v rámci běžného výkonu služby zkontolovali 172 podniků. Jedno přestupkové jednání zjistili na Českokrumlovsku. Deníku to potvrdila Štěpánka Schwarzová, mluvčí jihočeských policistů. "V restauraci na Kaplicku bylo deset lidí," uvedla. Přestupek bude předán k dalšímu šetření na přestupkové oddělení městského úřadu.

S vládními opatřeními nesouhlasí Petr Müller, majitel nejznámější restaurací v Třeboni, Šupina a Šupinka, proto se připojil k iniciativě Chcípl PES. Jeho restaurace jsou ale zavřené, v provozu je pouze výdejní okno. "Firma je schopná to vydržet, ale jen nějaký čas. Nemůžeme to přežít půl roku, tři čtvrtě roku a rok. Tahle situace destruktivní nejen pro nás, ale pro spoustu dalších firem," vysvětluje a dodává, že i když si majitelé peníze našetřili, ale rezervy pomalu dochází a dojdou. "Spousta kroků je nesmyslných," říká.

Petr Müller vyčkává a říká, že s výdejním okýnkem vydrží do konce února. Potom ale budeme muset otevřít ať se děje, co se děje. "A buď budu čelit, že mě někdo bude chtít stíhat, za to, že jsem otevřel, když jsem neměl," ujišťuje s tím, že dál se i přes vládní dotační programy, o které může zažádat, firma dostane do dluhů nebo firmu položit, musí otevřít. "Pokud se nechci dostat do velkých dluhů musíme otevřít. Raději budu čelit pokutám," vysvětluje.

Restaurace podle jeho názoru v souvislosti s šířením covid-19 na dně žebříčku. Je to podle jeho názoru nesrovnatelné s tím, že v supermarketu setkají tisíce lidí, což je pro šíření nemoci koronaviru horší. Petr Müller je ochoten testovat zaměstnance, aby nemohli covid-19 šířit. "Pokud jde o zákazníky, myslím, že nemocní lidé do restaurace stejně nepůjdou. Věřím ve zdravý rozum," říká. Uzavření je možné přežít a vydržet pár měsíců, ale ne rok. Souhlasí s tím, že nemocné lidi je nutné izolovat, stejně jako to bylo u jiných pandemií, například u španělské chřipky. "V tomto případě vláda izoluje úplně všechny," uzavírá Petr Müller.