I v přírodně nejcennějších lokalitách v České republice představuje znečištění krajiny plasty vážný problém. Jihočeští vědci z českobudějovického Biologického ústavu Akademie věd se o tom přesvědčili v rezervaci Milovice, kde se podílejí na velkém projektu návratu různých druhů zvěře do volné přírody.

Toto území ve středních Čechách - bývalý vojenský prostor, představuje zdaleka nejrozsáhlejší souvislý nížinný rovinatý komplex přírodě blízkých otevřených biotopů a suchých lesů na českém území. Jeho podstatná část je Evropsky významnou lokalitou a na jeho území je vyhlášena Národní přírodní památka Mladá. Přesto se i v takto hodnotném území stává kontaminace plasty vážným problémem. „Opakovaně jsme našli plasty v trusu velkých kopytníků, kteří svou činností pomáhají udržovat krajinu bývalého vojenského prostoru. Nejde přitom o zanedbatelnou kuriozitu. Zkonzumování plastového sáčku může zhoršit průchodnost trávicího traktu zvířat a způsobit jim závažné zdravotní komplikace,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích.

Přelétavý odpad

Například jedním ze zdrojů znečištění lokality s velkými kopytníky je podle Dalibora Dostála, ředitele ochranářské společnosti Česká krajina, zhruba kilometr vzdálená skládka komunálního odpadu. Z té mají při silnějším větru odlétávat igelitové tašky, mikrotenové sáčky, lehké plastové obaly na spotřební elektroniku, etikety z PET lahví a další plastový odpad. „Vlastními silami i s pomocí dobrovolníků jsme rezervaci od plastů opakovaně uklízeli. Je to práce velmi nepříjemná, protože igelity se zachytávají do trnitých keřů, často několik metrů nad zemí,“ vysvětlil Dalibor Dostál ze společnosti, která rezervaci ve spolupráci s vědci založila.

K divokým koním v rezervaci na Třeboňsku dnes přibyly tři mladé samice praturů.
V rezervaci na Třeboňsku dostali divocí koně společnost tří samic pratura

Skládková společnost sice do budoucna přislíbila poskytnout na úklid rezervace své pracovníky, ale ani to není podle Dalibora Dostála dlouhodobé řešení. Ochránci přírody v současné době také vyhlásili sbírku na úklid rezervace, na níž může veřejnost přispět přes odkaz www.zachrantekone.cz.

Rizikový materiál

„Bohužel se daří najít a odklidit jen část plastového odpadu. Zbývající se roztrhá o trny keřů nebo se začne rozpadat vlivem slunečního záření, mrazu a dalších povětrnostních podmínek na tak malé části, že je nelze sbírat. Tyto zbytky se pak dostávají mezi vegetaci, do půdy, ale i vody v místních tůních. A bohužel i do trávícího systému velkých kopytníků i ostatních druhů zvířat obývajících rezervaci,“ upozorňuje Miloslav Jirků, jakým různým způsobem mohou plasty škodit přírodě.

Divocí koně v meandrech Lužnice na Třeboňsku.
Šest tmavých divokých koní vypustili do přírodní rezervace na Třeboňsku

„Situace v rezervaci ukazuje na nezvládnuté nakládání s plasty v České republice. A to jak v oblasti produkce a prodeje rizikových výrobků, jako jsou igelitové tašky nebo igelitové sáčky, tak v oblasti nakládání s tímto odpadem na skládkách i nedostatečné zajištění jeho úniku do okolní krajiny,“ doplnil Dalibor Dostál.

Mikroplasty všude po planetě

Úplný zákaz igelitových tašek platí například v Itálii, Francii, Číně, Indii, Maroku nebo Keni. Částečný pak v USA, Kanadě, Austrálii nebo Brazílii. V České republice byl v roce 2018 zaveden zákaz bezplatného poskytování igelitových tašek, který je však nedostatečným řešením.

Divocí koně v české krajině.
Divoké koně pomáhají navracet do přírody i jihočeští vědci

O plastech se nejčastěji hovoří v souvislosti se znečištěním oceánů, ale i řek v některých částech světa. OSN loni varovala také před katastrofálním zamořením půdy, kde je plastů ještě více, než v mořích. Kromě plastových odpadů, které zabíjejí mořské živočichy, ptáky a další organizmy, představuje riziko i postupný rozpad těchto materiálů na takzvané mikroplasty. Vědci je objevili nejenom ve vodě, v ovzduší a v půdě, na nejvyšší hoře světa nebo v nejhlubším mořském příkopu, ale také v lidské krvi, plicích, placentě či v mateřském mléku. Pro lidské zdraví to podle odborníků představuje potenciální nebezpečí.

Široká spolupráce

Rezervace velkých kopytníků v Milovicích patří ke světově nejsledovanějším českým projektům posledních let. Opakovaně o ní psala média na pěti kontinentech, včetně prestižních titulů jako New York Times, Washington Post nebo BBC.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Mladší ze zubřích býků přivezených z Holandska.
Zubr z milovické rezervace míří do Holandska. Dostal jméno Nezkrotný rytíř

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.