Josef Tolar, České Budějovice
Jméno nosí Josef Tolar, bývalý sládek Budějovického Budvaru, po svém otci, kterému bude letos již 102 let! Ještě před pár desítkami let bylo podle Josefa Tolara jeho křestní jméno hodně časté. Hlavně působilo to, že se z tradice přenášelo na nejstaršího syna. „Tenkrát to tak bylo v rodinách zavedené. Můj táta se jmenuje Josef, tak já, jako první syn, jsem také Josef," říká bývalý budvarský sládek. Josef Tolar starší byl ale „až" páté dítě v pořadí, proto jméno po otci – Janovi, nemá.
I mezi kolegy v práci měl bývalý budvarský sládek několik jmenovců. Když měl pak posezení při oslavě svátku, jak tehdy bývalo zvykem, mohlo se sejít i několik Josefů. „Jeden energetik byl také Josef a jeden sklepník z mého střediska rovněž Josef," vzpomíná dnes již dědeček Josef Tolar. Dvěma dcerám vybrali s manželkou také „rodinná" jména – po babičkách.

Josef Průdek, České Budějovice
Kolem Josefa Průdka, bývalého šéfa opery Národního divadla, se to Josefy jen hemží.  V rodině Průdků je to tradiční jméno a i v rodině jeho ženy Věry je mnoho nositelů jména Josef. „Je to pro mě osudové jméno. Můj otec byl také Josef a jeho táta byl zase Josef. Dál do minulosti už nevím. Ale můj tchán je Josef a  můj švagr byl také Josef. Přiženil jsem se do rodiny samých Josefů," vypočítává své jmenovce z rodiny pedagog  českobudějovické konzervatoře a hostující zpěvák a režisér opery Jihočeského divadla.
Své jméno ale ve zvláštní oblibě nemá: „Vadí mi, že má tolik zdrobnělin jako Pepa,  Pepíček, Pepík. Nemám rád, když mi lidi říkají Pepo. Mám rád Josef, ale téměř nikdo mi tak neříká. Líbí se mi používat to jméno, jak je." Také proto se rozhodl v rodinné  josefovské tradici nepokračovat a jeho synové se jmenují David a Lukáš.

Josef Prokeš, České Budějovice
U Prokešů jsou jen dvě generace Josefů, ale možná o to více má spirituál Biskupského gymnázia své jméno v oblibě: „Tatínek je taky Pepa, ale jeho dědeček už Josef nebyl. V naší rodině tedy to jméno úplně tradiční není." Josef Prokeš své jméno považuje za přirozené spojení se sv. Josefem, který je jeho vzorem: „Jsem rád, že se tak jmenuji. Svatý Josef je pro mě hodně inspirující. Měl odvahu, nebál se jít do nových věcí, prošlapával nové cesty. Tím je mi sympatický. Tím, že se jmenuji stejně, mám k němu blíž. Je v tom takové předurčené spojení."
Mladý duchovní zmiňuje cizojazyčné podoby jména, s nimiž se setkal při svých studiích a zahraničních cestách. „Jedna z hezkých a pro nás nezvyklých podob tohoto jména je albánské Zef. V Římě, když jsem tam studoval, mi říkávali Giuseppe." Nejčastěji jej lidé oslovují Pepo. Toto domácké oslovení má rád.

Josef je mužské jméno, pocházející z hebrejštiny, jež má  význam: „Ať (Hospodin) přidá". Svatý Josef byl manžel Panny Marie, která porodila Ježíše Krista jako Božího Syna. Josefova památka se slaví v České republice a v celém světě 19. března. V Čechách je toto jméno oblíbené také kvůli císaři Josefu II., který svými reformami ulehčil po roce 1780 život poddaným. Vloni se v Českých Budějovicích narodilo 20 Josefů 
a dvě Josefíny.  Ve speciálním pořadu českobudějovického studia Českého rozhlasu byla vyčerpána kapacita přání pro Josefy už dva měsíce před vysíláním.