Nejvíce si občané našeho kraje z prezidentů považují Tomáše Garrigua Masaryka, jehož následuje Václav Havel. Za největší pohromu země označili Klementa Gottwalda, někteří Miloše Zemana. Největší rozkvět podle dotázaných nastal za první republiky i v polistopadové éře. Dobou největšího temna je pro většinu protektorát, pro jiné únor 1948 až rok 1959, nejméně tázaných si myslí, že normalizace od 1968 do 1989. Převážná část by ráda žila v čase po sametové revoluci, někteří za první republiky, ale i v 60. letech do okupace.


A na co můžeme být jako Češi pyšní v posledních stech letech? „Myslím, že nejdůležitější je to, že jsme zůstali samostatnou, i když mnohdy ne v plném rozsahu, republikou a že se zde mluví česky,“ míní českobudějovická novinářka Hana Hosnedlová. „Hrdi můžeme být na práci šikovných českých rukou v desítkách odvětví, na český um, který se projevil ve vědeckém pokroku a jiných vynálezech, na umění, neboť mnozí umělci v různých obdobích se proslavili i ve velkém světě. Obdobné to je i ve sportu. Na to, jak jsme malý stát s nízkým počtem obyvatel, máme spoustu priorit a slavných jmen,“ připomíná Hana Hosnedlová