„Abychom vymírání druhů mohli bránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan Hrček z Biologického centra Akademie věd ČR, který získal na tento výzkum prestižní evropský grant na pět let ve výši dvou milionů euro. Z 2222 žadatelů z celé Evropy se svými návrhy uspělo 321 vědců, jimž rada rozdá 657 milionů euro. Jan Hrček uspěl jako jediný z České republiky.

Novátorský přístup 

Na vědeckém záměru Jana Hrčka výběrovou komisi zaujal novátorský výzkumný přístup k biologické rozmanitosti. Badatel chce totiž propojit ekologii s evolucí. „Ekologie zkoumá, jak fungují vztahy mezi více druhy organismů, zatímco evoluční biologie řeší změny uvnitř jednoho druhu. Příroda se ale neustále mění a my se na ni musíme dívat komplexně. Dosud není probádané, jak souvisí druhová rozmanitost s tou vnitrodruhovou a pro ochranu přírody je důležité tento obecný princip poznat,“ říká Jan Hrček.

Zimní východ slunce u ostrůvku na rybníku Vajgar v Jindřichově Hradci.
KVÍZ: Příroda a jižní Čechy. Poznáte tuhle desítku úžasných míst?

Evoluce navíc zdaleka není tak pomalý proces, za jaký byla dříve považována. „Nově se ukazuje, že změny v rámci populací mohou být velmi rychlé. Během několika málo generací se mohou změnit vlastnosti organismů, třeba nastavení imunitního systému nebo metabolismu, i když navenek vypadá daný druh pořád stejně. To může mít vliv na druhovou pestrost. Proto je potřeba hledat vysvětlení pro udržování rozmanitosti v kombinaci ekologie a evoluční biologie,“ vysvětluje Jan Hrček.

Octomilky a jejich paraziti

Jako pokusný modelový systém použije Jan Hrček octomilky a jejich přirozeného nepřítele - parazitické vosičky. Tito parazitoidi, podobně jako filmový Vetřelec, kladou do larev octomilek svá vajíčka, z nichž se pak vylíhnou dospělci a svého hostitele usmrtí. V zemědělství se často používají k biologické ochraně rostlin proti hmyzím škůdcům. Část Hrčkova výzkumu se odehraje v pralese v Austrálii, kde budou vědci několik měsíců sledovat octomilky a vosičky v reálném prostředí. Další část se uskuteční v budějovických laboratořích. 

Ilustrační foto.
Kometa pravděpodobně vidět vůbec nebude, potvrdil astronom Miloš Tichý

Tým bude pracovat s šesti druhy octomilek a šesti druhy jejich parazitických vosiček. „Vytvoříme několik mikrokosmů s různým počtem druhů octomilek a vosiček a s různou genetickou variabilitou v rámci jednoho druhu a pak budeme zjišťovat, jaké společenstvo nejdéle vydrží,“ popisuje Jan Hrček.

Výhodou tohoto modelového systému je nejen snadný chov hmyzu, ale také fakt, že octomilka během roku vystřídá deset až patnáct generací. Za tu dobu už dochází k evolučním změnám. „Tento výzkum nemůžeme provádět na lvech nebo antilopách. Snažíme se odhalit obecnou teorii, kterou pak bude možné převést i na druhy, které jsou ohrožené vyhynutím,“ dodává Jan Hrček.

Daniela Procházková, mluvčí Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích