U kašny i zapáleného ohně se tu sešli čtyři ze dvanácti měsíčků a Prosinec tu předal vládu Lednu. K následnému veršovanému přání pro celý následující rok se přidal i známý cestovatel a sběratel historických motocyklů Petr Hošťálek, na jehož popud se jeden z letošních měsíců stane měsícem motorek: „Každému přijde vhod měsíc bez nehod," zaveršoval si představitel nového měsíce.

S končícím rokem se všichni účastníci mohli již tradičně rozloučit symbolickým putováním po čtyřech českobudějovických věžích, které ztělesnovaly různě vysoké štafle rozestavené kolem kašny. Kdo z dětí se je nebál přelézt nebo aspoň vystoupat několik příček nahoru, ten se mohl těšit 
v cíli na odměnu a třeba i pečení špekáčků.

Nástrahy nezvyklé stezky překonali i bratři Honza, Pavel a Tomík Pospíchalovi 
z Křenovic u Dřítně, kteří si tak spolu s tatínkem zpestřili výpravu za nákupy.

„Líbí se nám to, nejhorší byl ten úplně největší žebřík, co se jmenoval Černá věž," přiznávali v cíli. „Já mám strach 
z výšek, ale vylezl jsem tam," radoval se nejstarší Honza. 
I pro brášky byla cesta přes štafle nezvyklým zážitkem. „Lezl jsem na ně jen jednou, když jsme něco doma umejvali," loví z paměti podobné zážitky mladší Pavel.

Ani výhled ze skutečných věží kluci zatím neznají, ale jak slíbil tatínek, brzy jistě tento cestovatelský prohřešek napraví a na Černou věž se podívají.